To připomněla ranní čísla z Číny, která ukazují že světová ekonomika číslo dvě je podle podnikatelské nálady PMI jedenáctý měsíc v kontrakci. Výrazně zpomaluje také Brazílie – druhá největší ekonomika ze společenství BRIC. A veselo rozhodně není ani v Indii, kterou vnitřní nerovnováhy zbrzdily na nejpomalejší růst od roku 2009. Mizernou situaci v eurozóně asi není ani nutné nijak zvlášť připomínat – dnes nám to udělají evropské PMI.
Co to všechno znamená? USA za novou vlnu tištění peněz dnes nesklízejí kritiku, ale ostatní zpomalující ekonomiky je spíše následují. Nemohou si dovolit zůstat pozadu, protože by jejich měny začaly vůči americkému dolaru neadekvátně posilovat. Brazilská centrální banka začala v pondělí na trhu oslabovat vlastní měnu a Japonci se včera ráno rozhodli své kvantitativní uvolňování měnové politiky navýšit o dalších zhruba 130 mld. USD. Belgická centrální banka současně hovoří o nutnosti třetího kola LTRO (tištění peněz pro banky) v eurozóně.
Prostředí všeobecně slabé poptávky tak poměrně logicky ústí v otevřený souboj o co nejslabší měnu, ve kterém nikdo nechce zůstat pozadu. Nemohou si to příliš dovolit ani středoevropské ekonomiky. Silné zisky polského zlotého a české koruny se trefují do špatných výkonů ekonomiky, a obě centrální banky asi brzo zareagují dalším uvolněním měnových šroubů. Zatímco v Polsku je velký prostor pro tradiční snižování sazeb, Česko je se sazbami blízko nuly a guvernér Singer začíná opatrně hovořit o možnosti nestandardních opatřeních – jako přímé intervence proti koruně. Otázka je, jestli pro takové kroky získá podporu v bankovní radě. Jak ukazuje včerejší rozhovor s viceguvernérem Mojmírem Hamplem, bankovní rada v této věci rozhodně netáhne za jeden provaz.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
REKLAMA
