Co lze tedy očekávat od dvoudenního jednání EU? Předně, německá kancléřka Merkelová již včera a předevčírem náležitě zchladila jakékoliv naděje týkající se výraznějšího posunu směrem k fiskální unii, na jejímž konci je to, co si přeje celé jižní křídlo eurozóny – tedy společné sdílení dluhů a tedy i kredibility Německa. Naopak jistý posun lze očekávat ohledně dohody o vzniku nadnárodního bankovního regulátora, který by na úrovni eurozóny dohlížel na velké nadnárodní banky. S tím patrně nebude mít na summitu nikdo závažnější problém. Jinak tomu ovšem bude s dalším krokem k tzv. bankovní unii, kterou by měla být společná garance vkladů. S tím nemusí souhlasit věřitelské národy uvnitř měnové unie, stejně tak jako s požadavkem Francie, Itálie a Španělska, aby záchranný fond ESM dostal větší pravomoce a tudíž mohl efektivněji intervenovat na trzích dluhopisů a kapitálově pomáhat slabým bankám. Ke škodě věci se pak jen okrajově bude summit zabývat pomocí pro řecký stát a španělské banky – obě záležitosti sice poměrně hoří, avšak E(M)U je bude řešit pravděpodobně až v průběhu července.
Pokud pak jde o ČNB, tak ta na dnešním zasedání nejspíše sníží svoji hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na nové historické minimum 0,50 %. Pro snížení úrokových sazeb totiž již minule hlasovali dva členové bankovní rady a v mezičase se z ČNB ozývaly už i další hlasy pro uvolnění měnové politiky. Pozici centrální banky usnadňuje fakt, že inflace je nižší než předpokládala aktuální prognóza, a naopak propad ekonomiky rychlejší. ČNB tak zřejmě předběhne v uvolnění měnové politiky jak ECB, tak Fed, což je mimo jiné patrné i na české koruně, které se to zjevně nelíbí. Konec konců možná právě o to (o slabší korunu) ČNB jde, neboť věří, že tím ekonomice uleví.
Jan Čermák, analytik ČSOB
