Pondělí 20. září. Svátek má Oleg.

Státní finance zemí střední a východní Evropy jsou odolnější vůči vyšším výnosům

Makro 06.02.2012 | 15:40 0 Komentářů

Prozatím žádný velký výprodej dluhopisů regionu zemí SVE jako po krachu Lehman Brothers – ani u maďarských dluhopisů. Rumunsko, Česká republika a Slovensko mají v případě výrazně rostoucích výnosů nejvíce manévrovacího prostoru; u Maďarska by objem financování neměl přesáhnout 6 %. Investiční stupeň je klíčový pro kvalitní investorskou základnu – Česká republika, Polsko a Slovensko těží z dobrého hodnocení a nízké míry státního a privátního zadlužení. Schodek veřejných financí klesne v roce 2012 v šestce zemí SVE  na 3,6 % HDP a měl by tak odpovídat průměrné výši HDP v eurozóně (3,4%) HDP (analýza Erste Bank).

Poptávka po státních dluhopisech zemí SVE byla sice utlumena přetrvávající krizí státního dluhu a silnější averzí k riziku, analytici Erste Group však přesto nepředpokládají výprodej ve větším měřítku, jak tomu bylo po krachu Lehman Brothers. „Aktuální turbulence v eurozóně zvýšily tlak na výnosy a rozpoutaly diskuzi o tom, jakou úroveň výnosů si z hlediska likvidity mohou tyto země vůbec ještě dovolit“, prohlásil Juraj Kotian, vedoucí analytik ekonomického výzkumu pro země SVE v Erste Group a autor zprávy.

Dle výpočtů Erste Group mají Rumunsko, Česko a Slovensko větší schonost ustát případný nárůst výnosů

Jako měřítko posloužil analytikům Erste Group poměr úrokových nákladů u státního dluhu a státních příjmů. Tento ukazatel zohledňují ve svých rizikových mapách i ratingové agentury. V souladu s předpokladem, že „státní dlužník je dle konvenční definice solventní tehdy, pokud je schopen splácet dluhovou službu z daňových příjmů“, představuje pro analytiky Erste Group kritická výše úrokových nákladů jednu desetinu daňových příjmů. „Vypočítali jsme pro každý stát onen kritický bod, ve kterém úrokové náklady překročí hranici 10 % daňových příjmů. V případě náhlých turbulencí na trhu mohou vyšší úvěrové náklady roztočit dluhovou spirálu.  Naštěstí je v Rumunsku, v České republice a na Slovensku průměrná úroková míra, která by pro příslušný státní dluh byla stáe ještě únosná, daleko vyšší, což znamená, že kritický bod, ve kterém by se státní finance dostaly pod velký tlak, je relativně vzdálen. Maďarsko by se však mělo vyvarovat objemných úvěrů s úrokovou mírou vyšší než 6 % a snažit se tak zůstat pod kritickou úrovní“, pokračuje Kotian.

Dlouhodobé projekty refinancování Evropské centrální banky s pozitivním dopadem na aktiva zemí SVE

Dlouhodobé refinanční operace (s tříletou dobou splatnosti) realizované Evropskou centrální bankou (ECB) mely zklidňující účinek na napětí panující v evropském bankovním sektoru a způsobily pokles úrokových nákladu nejen ve státech eurozóny, ale díky následujícímu zlepšení nálady na trzích také v regionu zemí SVE. „Jelikož četné fondy a pojišťovací společnosti smějí investovat pouze v zemích s odpovídajícím ratingem, zmenšuje se počet zemí, ve kterých investovat mohou. Česká republika, Polsko a Slovensko (všechny tři země v investičním pásmu) by mohly těžit ze svého relativně zlepšujícího se ocenění a nízkého privátního a státního zadlužení“, pokračoval Kotian.

Zahraniční emise by měly prodloužit průměrnou dobu splatnosti

Státy SVE se prostřednictvím dluhopisů vydávaných na zahraničních trzích a syndikovaných emisí usilují o prodloužení průměrné doby splatnosti svých dluhu. Slovensko již v roce 2011 úspěšně umístilo syndikovanou emisi dluhopisů v objemu jedné miliardy eur s pětiletou dobou splatnosti. Česká republika by mela následovat s eurobondy v tomto roce. „Hlavním důvodem pro zahraniční emise by byla diverzifikace investorské základny a případně i další prodloužení splatnosti, jelikož v regionu zemí SVE je průměrná doba splatnosti u státních cenných papíru pouhé čtyři roky, což je relativně málo. Ve velkých státech eurozóny je to běžně šest až sedm let. Realizace penzijních reforem, liberalizace cen a důsledně opatrná a předvídatelná finanční politika by poptávku po dlouhodobých úvěrech v lokální měně jistě zvýšila“, komentoval Kotian.

Potřeba financování v regionu zemí SVE devětkrát nižší než v eurozóně

Šestice států střední a východní Evropy by měla i v roce 2012 pokračovat v konsolidacích veřejných financí. Po snížení schodku veřejných financí z 6,4 % v roce 2010 na odhadovaný průměr ve výši 4,1 % HDP v roce 2011, by se průměrný deficit měl v roce 2012 dále snížit na 3,6% HDP.

Za konzervativního předpokladu, že vlády nebudou získávat žádné peníze z prodeje státního majetku, by šestice zemí SVE měla v roce 2012 uvést na trh nový dluh ve výši přibližně 35 mld. EUR. Ve srovnání s objemem emise nového dluhu v eurozóně ve výši téměř 300 mld. EUR netto je potřeba financování ve východní Evropě relativně nízká.

Vzhledem k tomu, že šestka zemí SVE je nucena refinancovat splatné dluhy ve výši 72 mld. EUR (v průměru 8 % HDP), činí hrubý objem emisí státních cenných papíru v šestici zemí SVE celkem 107 mld. EUR. Zhruba polovinu čistého objemu emisí státních cenných papíru by měli upsat zahraniční investoři jako například investiční a penzijní fondy, jakož i pojišťovny. Celkem očekávají analytici Erste Group v zemích SVE ze strany domácích finančních institucí přirozenou poptávku po státních cenných papírech v objemu mezi 1,5 až 2,5 % HDP, čímž by mela být financována třetina až polovina předpovídaných schodků veřejných financí (čistého objemu emisí). Zbytek by měli převzít zahraniční investoři.

Nárůst nákladů na financování na podzim 2011

Zvýšení rizikových prémií u státních dluhopisů zemí SVE způsobilo v minulém roce nárůst CDS o 100 až 300 bazických bodů. Současně došlo u dluhopisu České republiky a Polska dokonce k poklesu  výnosů. „Mimořádně nízké výnosy umožnily mnoha průmyslovým zemím udržet se nad vodou a platit úroky z jejich vysokého dluhu bez větších problémů“, vysvětlil Kotian.

Co se však stane, pokud se zahraniční investoři nechopí nabídky? „Kromě využití přislíbených úvěrových linek mohou státy vydat své hotovostní rezervy, prodat likvidní investice a v neposlední řadě zprivatizovat státní majetek. Ceská republika, Madarsko a Polsko disponují enormními finančními rezervami, navíc jejich banky mají k dispozici přebytečnou likviditu ve výši 7 až 13 % HDP, uloženou v centrální bance“, uzavřel Kotian.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.