Středa 16. června. Svátek má Zbyněk.

Stát nesmí tajit platy zaměstnanců veřejné sféry, řekl soud

Investice 22.10.2014 | 13:18 0 Komentářů

Podle Nejvyššího správního soudu mohou úřady odepřít poskytnutí informací o platech svých zaměstnanců jen ve výjimečných případech.

Stát nesmí tajit platy zaměstnanců veřejné sféry, řekl soud

Brno – Úřady mohou výjimečně zamítnout žádosti o informace o platech zaměstnanců veřejné správy, rozhodl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS). Důvodem odepření žádosti nemá být podle soudu ani případné riziko závisti ze zveřejnění výše platů.

Jde například o situace, kdy nejsou konkrétní pochybnosti o hospodárnosti odměn a kdy zaměstnanec vykonává různé pomocné práce, třeba údržbu a úklid. U vedoucích pracovníků a zaměstnanců s vlivem na rozhodování a finance ale informační povinnost trvá bez omezení, jde o důležitý nástroj kontroly veřejné sféry a politiky. Rozšířený senát tak mírně posunul dosavadní judikaturu.

„V první řadě se na kontrole může podílet každý, a to přesně v té míře, v jaké se rozhodne být aktivní. Nikdo není vyloučen, každý má možnost se ptát a dozvědět se,“ uvedl předseda NSS Josef Baxa.

 

Zmínil také preventivní účinek zákona. „Samotná skutečnost, že veřejná moc může být vystavena dotazům z řad veřejnosti, které je povinna zodpovědět, ji zpravidla povede k tomu, aby se chovala řádněji, než kdyby se veřejné kontroly nemusela obávat,“ zdůraznil Baxa.

Rozšířený senát odmítl obavy, že zveřejňování informací o platech může zaměstnance ve veřejné sféře poškodit.

„Informaci o výši platu zaměstnance placeného z veřejných prostředků nelze považovat za informaci, která by jej v případě zveřejnění difamovala nebo jinak snižovala jeho lidskou důstojnost, neboť sama o sobě výše platu žádný negativní informační obsah nemá,“ stojí v rozhodnutí.

Ani nebezpečí závisti nemůže být důvodem informace neposkytnout. „Závist jako lidská vlastnost vyvěrající z malosti duše není něco, čemu by se dalo právními prostředky čelit,“ rozhodli soudci. Spekulace a dohady podle nich mohou závist přiživovat více než veřejně dostupná fakta.

Řídící zaměstnanci musí informace o platu poskytnout

Informace je třeba bez dalších úvah poskytovat u zaměstnanců v řídicích pozicích, u těch, kteří rozhodují o právech či povinnostech, provádějí dohledovou, inspekční či kontrolní činnost, analýzy a plánování, starají se o logistiku, informační technologie a provoz budov, stejně jako u poradců a osobních asistentů vedení a obecně u lidí „s nikoli nevýznamným faktickým vlivem“.

„V pochybnostech je třeba se přiklonit k poskytnutí, a nikoli k neposkytnutí informací,“ zdůraznil soudce zpravodaj Karel Šimka.

NSS průlomovým rozsudkem pátého senátu z roku 2011 dospěl k závěru, že zaměstnanec vyplácený z veřejných rozpočtů je příjemcem veřejných prostředků ve smyslu informačního zákona.

V praxi to znamená, že případní žadatelé mají nárok na informace o výši zaměstnancových odměn, a to včetně některých osobních údajů. Jejich ochrana v podobných případech ustupuje právu na informace, rozhodl tehdy NSS.

Osmý senát NSS ovšem později dostal na stůl kasační stížnost ve sporu o zveřejnění odměn ředitele Základní školy a mateřské školy Lhota u Vsetína. Úřady zprvu údaje o odměnách neposkytly s vysvětlením, že by to nadělalo víc škody než užitku, například v oblasti vztahů ředitele a podřízených.

Krajský soud v Brně ovšem rozhodnutí změnil a zdůraznil, že prostor k úvaze, zda informace poskytnout, či nikoliv, podle judikatury NSS neexistuje.

Zabránění zneužití moci

Osmý senát vyjádřil pochybnost, zda paušální poskytování informací o odměnách kteréhokoliv zaměstnance veřejné správy skutečně ve všech situacích naplňuje veřejný zájem.

Dospěl k závěru, že je vhodné provést ve sporných případech takzvaný test proporcionality, tedy zvážit, zda převažuje právo na informace, anebo na ochranu soukromí. Proto spornou otázku předložil rozšířenému senátu, který rozhodl, že informační povinnost v obecné rovině trvá, ovšem v odůvodněných případech je skutečně možné provést test.

NSS zdůraznil, že svobodný přístup k informacím je klíčový pro kontrolu veřejné a politické sféry. Zabraňuje zneužívání moci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.