Tři největší finanční centra v Asii zahájily, i když samostatně, obchodování se zlatem. Pokud jejich nabídka zaujme dostatečný počet investorů, může to mít dopad i na cenu v Londýně. V zóně volného obchodu byla v září v Šanghaji spuštěna burza se zlatem, která nabízí kontrakty denominované v čínské měně. Tento týden nabídne svoje kontrakty zlata také Singapur a do konce roku plánuje vstoupit na asijský trh také celosvětově největší provozovatel burz společnost CME Group. Ta plánuje uvést futures smlouvy na kov v Hongkongu, které budou denominovány v amerických dolarech. Podle mnohých obchodníků bude ale pro Asii velmi těžký úkol sesadit Londýn z jeho pozice. Hlavním důvodem je fakt, že čínská vláda zakazuje vývoz zlata ze země a argumentuje tím, že potřebuje uspokojit především domácí poptávku. Problémem je také omezený pohyb kapitálu v zemi.
V Asii je kumulace žlutého kovu vnímána jako znak bohatství, naopak v USA a Evropě je investice do zlata chápána spíše jako ochrana proti inflaci. Asijská poptávka po špercích, investičních mincích a prutech je stále veliká. Podle Světové rady pro zlato (WGC) dosáhla poptávka v Číně v roce 2013 téměř 1 300 tun, což je od roku 2008 nárůst o 160 procent. WGC dále uvádí, že dvě třetiny všech nákupů zlata pochází z Asie, kde největšími spotřebiteli jsou Čína a Indie.
Graf: Nákupy zlata v Číně a Indii v tunách (Zdroj: WGC, WSJ)
Každopádně, investorům mohou nové burzy pro obchodování se zlatem přinést pozitiva. Jedním z nich je například využití arbitrážních obchodů. Asijské ceny kovu bývají často vyšší než ceny na západních trzích. Arbitrážní obchody pak mohou vést i ke zvýšené likviditě na trhu a nižším poplatkům. Nicméně vše bude záležet především na postoji investorů. Jejich nezájem již v minulosti snahu stanovovat ceny zlata v Asii překazil.
Petr Habiger, analytik, Colosseum, a.s.
REKLAMA
