Trhy od New Yorku po Prahu proto s napětím vyhlížejí čínské HDP za třetí kvartál. Investoři nevěří, že strana zvládne splnit svůj sedmiprocentní cíl a očekávají zpomalení na 6,7 %. Řada tržních hráčů je ještě skeptičtější a obává se, že čínský růst je ve skutečnosti daleko slabší – jen se o tom z oficiálních statistik nikdy nedozvíme. Vychází zpravidla z toho, že řada méně ostře sledovaných statistik jako spotřeba elektrické energie nebo objem nákladní dopravy meziročně poměrně výrazně klesají. Nevěří také “kouzlům” s deflátorem HDP – analytici se obávají, že Čína podhodnocuje růst cen, aby nadhodnocovala růst HDP (deflátor byl v minulém kvartále záporný).Pokud zahlásí Číňané slabší růst (6,5–6,7 %) znamená to pravděpodobně, že Čínu čeká další měnový i rozpočtový stimul. Současně bude zajímavé sledovat, jak s číslem naloží další sjezd čínských komunistů. Ten bude schvalovat novou hospodářskou pětiletku (2016–2020) – snížení cíle pro růst na 6,5 % by znamenalo, že jsou Číňané ochotni tolerovat další zpomalování ekonomiky.
I kdyby ale nebyli, bude tomu pravděpodobně velice složité zabránit. Čínská ekonomika jela v uplynulých letech na rychlém růstu investic, které vedly k prudkému nárůstu vnitřního zadlužení – dluh nefinančních podniků a domácností již dosahuje přibližně 200 % HDP. Záměr, aby investice nahradila spotřeba domácností orientovaná na služby je sice bohulibý, ale zatímco investice mohou začít padat okamžitě a rychle, tak spotřeba domácností orientovaná na služby je spíše hudbou vzdálenější budoucnosti. Služby v uplynulém kvartále v Číně sice rostly slušným tempem (přes 10 %), ale z nízkých základů a především díky rozvoji obchodování na akciovém trhu. S tím je teď asi na nějakou dobu konec.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
