Praha – Pokračující deflace v Evropě, která se už podle expertů přelila i do Česka, zatím není nebezpečná. Ceny sice klesají, na rozdíl od prosince 2013 však lidé utrácejí a spotřeba dokonce roste. Z toho důvodu není zatím nutné zdražovat euro, oznámila ve čtvrtek Česká národní banka (ČNB).
Centrální banka tak bude nadále držet euro nad hranicí 27 korun za euro. Oznámila to po jednání bankovní rady. Zároveň guvernér ČNB Miroslav Singer řekl, že kontrola kurzu potrvá až do druhé poloviny roku 2016. Původně to přitom mělo být jen do letošního ledna.
Ačkoliv inflace v prosinci činila jen 0,1 procenta a za leden bude podle odhadů analytiků již pod nulou (přesná čísla zveřejní Český statistický úřad až v pondělí – pozn. red.), současný pokles cen není rizikový. Z toho důvodu ČNB na rozdíl od listopadu 2013, kdy oslabila českou měnu na zmíněných 27 Kč za euro, zatím s kurzem nehýbe.
A hýbat s ním nebude, ani kdyby se Česko dostalo do deflace, řekl Singer. Za propad cen totiž mohou nižší ceny ropy, což je pro spotřebitele podle něj dobrá zpráva. „ČNB je připravena v letošním roce tolerovat dočasný pohyb inflace blízko nuly, nebo i lehce pod ní,“ uvedl s tím, že propad cen ropy představuje významný prorůstový impulz.
REKLAMA
Spotřebitelé totiž utrácejí méně za benzin a více peněz jim zbývá na ostatní nákupy. „Co jiného si může země, která je čistým dovozcem této komodity, přát,“ dodává ekonom ČSOB Petr Dufek.
Vyšší poptávka po ostatním zboží či službách přitom táhne ceny nahoru. O tom svědčí i ukazatel takzvané jádrové inflace, tedy inflace, která nezahrnuje změny potravin a energií. Ta je v Česku podle ČNB poprvé od roku 2008 nad jedním procentem.
V roce 2013 naopak poptávka klesala, což podle ČNB mohlo vést k propadu výroby a následnému propouštění, nyní je situace jiná. Inflaci tlačí dolů hlavně zlevňující ropa a to experti označují za dobrou zprávu.
„Současná situace není tak nebezpečná jako v roce 2013, a to navzdory tomu, že nyní se česká ekonomika podle všeho už nachází v deflaci, zatímco tehdy tomu tak nebylo,“ shrnuje tedy ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
REKLAMA
V hlavní roli eurozóna
Čtvrteční rozhodnutí bankovní rady ČNB nepřekvapilo ani další ekonomy. „Od dnešního zasedání nečekám zásadní změnu,“ prohlásil již během dopoledne například Michal Kozub ze společnosti Home Credit.
Centrální banka bude podle expertů nyní vyčkávat, zda se povede zatočit s deflací v eurozóně. Ta v lednu podle předběžného odhadu Eurostatu činila 0,6 procenta. Nízké ceny v Evropě se přitom díky mezinárodnímu obchodu přelévají i do Česka, což nutí zlevňovat tuzemské výrobce.
„Deflační tendence a pomalý ekonomický vývoj v eurozóně budou způsobovat, že si nízkou inflaci díky zhruba čtyřicetiprocentní dovozní náročnosti spotřeby domácností budeme dovážet,“ potvrzuje analytička České spořitelny Dana Hájková, podle které má vývoj v eurozóně na tuzemskou inflaci klíčový vliv.
Naděje na inflaci?
Evropská centrální banka (ECB) před dvěma týdny oznámila, že v březnu spustí takzvané kvantitativní uvolňování. To znamená tištění peněz, které má vést k vyšší spotřebě, a následně tedy ke zdražování. Měsíčně má ECB napumpovat do zemí eurozóny 60 miliard eur.
REKLAMA
Ekonomové přitom doufají, že tento zákrok na rozdíl od dřívějších neúspěšných pokusů konečně zabere a přispěje i k inflaci v Česku.
„Předpokládám, že zásah ECB ve formě kvantitativního uvolňování zvedl pravděpodobnost, že se v horizontu jednoho roku budeme pohybovat s inflací okolo jednoho procenta,“ věří Kozub. „Za dvanáct až osmnáct měsíců bude inflace zřejmě nad jedničkou,“ souhlasí Dufek.
Podle Hájkové ale ČNB růst cen o procento stačit nebude a banka se bude snažit být na počátku roku 2016 již na svém dvouprocentním cíli. A v takovém případě by už musela korunu oslabit. „Z našich výpočtů vyplývá, že by tato úroveň mohla být 29 až 30 korun za euro,“ dodává s tím, že pravděpodobnost dalšího oslabení koruny činí podle analytiků České spořitelny 30 procent.
Dražší euro stále ve hře
Stejně tak by mohla ČNB korunu dál znehodnotit, pokud by začala domácí poptávka opět ochabovat nebo v případě, že by zpomalil růst reálných mezd. „ČNB by jistě zbystřila a pravděpodobnost další intervence za oslabení koruny by stoupla,“ myslí si Kovanda.
Pokud by naopak tlačila dál ceny dolů jen levnější ropa, tak si experti umí představit, že ČNB nebude na deflaci zásadně reagovat ani v dalších měsících.
Jak totiž připomíná Kozub, pro ČNB nejsou rozhodující jen aktuální čísla, ale také očekávaný vývoj za dvanáct až osmnáct měsíců. „Pokud bude výhled pozitivní, tedy že inflace tedy bude nad nulou, urgence zásahu klesá,“ uvádí.
„Pokud by převážil názor, že by ČNB neměla bojovat proti dovážení deflačních tendencí z eurozóny, šlo by v podstatě o rezignaci na inflační cíl,“ připomíná ovšem Hájková.
Samotný efekt zlevňující ropy vyprchá podle Kovandy letos na podzim – minimálně proto, že ceny komodity klesaly i v posledních měsících roku 2014, takže zmizí současný velký meziroční rozdíl.
