Tato víra může být založená na úspěchu posledních opatření ECB (tříleté repo-operace), které ale v případě ponechání Řecka na pospas nemusí stačit. Pokud by s řeckým státem padl i bankovní sektor (to je bez dalšího záchranného balíku pravděpodobné), ztráta úspor v bankách by mohla vyvolat runy na bankovní sektory ve slabších členských zemích eurozóny, především v Portugalsku. Pak by ECB ani nemusela stíhat tisknout nové peníze, banky by byly tlačené do nuceného prodeje aktiv, realizace ztrát a shánění nového kapitálu. Proto věřím, že Německo a celá skupina tří-áček nehraje tak ostrou hru a spíše blafuje, aby zvýšila psychologický tlak na řecké politiky.
Není ale divu, že vyostřená politická atmosféra trhy nenaplňuje klidem. Šéf euroskupiny sice po včerejší telekonferenci řekl, že věří v pondělní dohodu. Slovní přestřelka mezi Berlínem a Athénami však začíná být nepříjemně ostrá. Německý ministr financí otevřeně řekl, že by Řekové měli odložit volby, aby reformy mohla implementovat vláda bez volených politiků (tak jako v Itálii). Řecký protějšek mu odvětil, že takové urážky nesnese. V dusné atmosféře plné emocí a s vysokými sázkami není divu, že optimisti nejsou schopni využít zlepšující se podnikatelské nálady v USA ani mírnějšího propadu HDP v eurozóně na konci roku 2011. Do klíčového pondělního setkání ministrů financí eurozóny bude strach býkům dál svazovat nohy.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
