Slovinská ekonomika v roce 2009 klesla o 8 %, aby následně pouze mírně rostla a loni opět propadla o 2 %, přičemž pokles lze čekat i v následujících minimálně dvou letech. Vzhledem tedy k jejímu stavu a stavu tamního bankovního sektoru se Slovinsko po německých volbách velmi pravděpodobně stane výrazným politickým tématem.
Země, která byla před krizí dávána jako vzor pro všechny nováčky EU a byla jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik, doplatila na svou ekonomickou otevřenost. Růst, jak se ukazuje, byl do značné míry živen úvěrovou bublinou, která si po splasknutí v době finanční krize vybírá daň v podobě vysokého objemu nesplácených úvěrů. Slovinské banky, silně propojené s veřejným sektorem, evidují ve svých bankovních knihách problémové úvěry za více jak 7 mld. € a již delší dobu je (minimálně domácí politické reprezentaci) jasné, že se bez výrazné státní pomoci v podobě rekapitalizace neobejdou. Za tímto účelem byla také zřízena obdoba nám známé konsolidační banky, na kterou budou špatné úvěry převedeny. Celý proces však prozatím vázne, když na něm nepanuje ani zcela jednomyslná politická shoda, ani není jasné, jaká částka bude na rekapitalizaci třeba. Vládní odhady mluví o cca 1,3 mld. €. Agentura Fitch je však vidí téměř na 3 mld. € (8 % HDP).
Státní pokladna navíc v době ekonomického poklesu, 13% nezaměstnanosti, těžko dosažitelných nových úvěrů a poklesu investic (za posledních pět let kumulativně téměř o 60 %), které by dávaly do budoucna naději na větší prosperitu, není zrovna v nejlepší kondici. Do záchrany dvou menších bank může stát nalít více jak 1 mld. €. Sice jen v důsledku nadstandardních garancí, které pokrývají 100 % vkladů bez omezení částky, aby se zabránilo spekulacím a šíření paniky u mnohem větších ústavů. Je ale jasné, že ozdravení celého bankovního sektoru by znamenalo pro státní kasu značné břemeno.
Situace však není zcela kritická, s Evropskou centrální bankou a jejím OMT (Outright Monetary Transactions) programem v zádech nelze čekat výrazné vyostření krize. Vyjádření domácích politiků prozatím jakoukoli žádost o pomoc vylučují a počítají s tím, že Slovinsko vše zvládne samostatně. Tato varianta navíc není vůbec nereálná. Se solidní úrovní zajištěného financování pro tento a začátek příštího roku, která by umožňovala uvolnění prostředků na rekapitalizaci, by se po započtení nákladů na sanaci bank dostal ukazatel dluhu k HDP na evropsky podprůměrných 70 – 75 %. Je však pravděpodobné, že ze strany evropských politiků bude vyvíjen tlak, aby se Slovinsko zapojilo do pomoci z evropského záchranného mechanismu (ESM). Stalo by se tak již šestou zemí, která by zažádala o pomoc. V absolutních číslech by ale ve srovnání s neukázněnými zeměmi „PIGS“ a Kyprem šlo o nejmenší částku. Minimálně do německých voleb je ale oficiálně potvrzeno, že Slovinsko žádnou pomoc nepotřebuje. Na druhou stranu stejně tak platí „nevěřte ničemu, dokud to není oficiálně popřeno“.
Jan Schiller, Portfolio Manager Conseq Investment Management, a. s.
REKLAMA
