Rozbory slovenských volebních výsledků v českých médiích jsou plné úvah, co pro Slovensko může znamenat “hrozba vlády jedné strany”. My se raději pojďme věnovat tomu, co může přinést Ficova vláda ekonomice, resp. zdali např. může ohrozit nějak ceny slovenských aktiv – především pak ceny vládních dluhopisů. Sázíme spíše na to, že na Slovensku po volbách nakonec zavládne v ekonomické oblasti pragmatismus, který Fico praktikoval i během své vlády v letech 2006–2010. Trhy dluhopisů v eurozóně vyžadují tvrdou fiskální disciplínu a Slovensko od okamžiku vyhlášení předčasných voleb není v situaci, kdy by mohlo hlas trhů v podobě vysokých rizikových marží ignorovat. Navíc právě podepsaný fiskální pakt EMU v podstatě ani žádnou expanzi neumožňuje. Fico se tak v rozpočtové oblasti může přiblížit svému programu především tím, že více zdaní výše příjmové skupiny a korporace. A takový zásah půjde slovenským dluhopisům spíše k duhu, než že by jim to mělo podrazit nohy.
Při vší úctě k našim sympatickým bratrům za řekou Moravou si je ovšem třeba přiznat, že jejich volby děním na trzích (v eurozóně) celkově nemohou pohnout. V závětří však čekají daleko zajímavější politické souboje. Kromě obligátně napínavých parlamentních voleb v Řecku (proběhnou zřejmě na přelomu dubna a května) se blíží prezidentské volby ve Francii. O tom, že i ty mohou být pro finanční trhy velmi zajímavé, nás o víkendu přesvědčil současný francouzský prezident a kandidát pravice N. Sarkozy. Ten totiž na sebe upozornil zabrnkáním na protekcionistickou notu, když uvedl, že je třeba začít více bránit evropské hranice a více podporovat domácí firmy. Sarkozy dokonce pohrozil, že nebude-li v této oblasti do roka vidět pokrok, zavede Francie ochranářská opatření uvnitř EU jednostranně. Zdali pak se taková předvolební řeč líbí hlavnímu spojenci Sarkozyho – německé kancléřce Merkelové, jejíž ekonomika jede mimo jiné i díky úspěšnému zahraničnímu obchodu s nečlenskými zeměmi unie?
Jan Čermák, analytik ČSOB
