Čtvrtek 18. července. Svátek má Drahomíra.

Sílící střední třída je tahounem spotřeby na rychleji se rozvíjejících trzích

Makro 28.02.2014 | 12:38 0 Komentářů

Dle nejnovější prognózy společnosti EY o vývoji rychleji rostoucích ekonomik (Rapid-Growth Markets Forecast) vzroste v 25 sledovaných zemích počet domácností tvořených střední vrstvou obyvatelstva z 94 milionů v roce 2012 na téměř 200 milionů v roce 2022. Vzhledem ke zvyšujícímu se množství spotřebního zboží a služeb, které si střední třída pořizuje, lze usuzovat, že růst poptávky v příslušných ekonomikách se bude stále více opírat o jejich vlastní kondici. Zaměříme-li se na střednědobé vyhlídky, mají rychleji se rozvíjející trhy k dispozici mnoho trumfů (zpráva EY).

Stabilní růst, ale také rizika ohledně dalšího vývoje

Celkově by se nastupujícím trhům mělo v letošním roce dařit – očekávaný růst dosáhne 4,7 %, resp. 5 % v roce 2015.

Prognóza předpokládá víceméně stabilní růst rychleji rostoucích ekonomik v následujících dvou letech, mezi jednotlivými státy jsou však odlišnosti. Zatímco země na americkém kontinentu mají potíže navázat na dřívější dynamický vývoj, asijské rychleji rostoucí trhy těží z dlouhodobého růstu Číny. Silná průmyslová výroba Polska a České republiky vypovídá o zlepšujícím se stavu hospodářství rozvíjejících se ekonomik Evropy, které se orientují západním směrem a profitují z odeznívající recese eurozóny, za jejímž ozdravením stojí zejména Německo.

„Rychleji rostoucí trhy mají příležitost pokročit s prosazováním klíčových ekonomických reforem a využít stávající potenciál dříve, než se začne projevovat nedostatek likvidních prostředků, o něž dosud díky nadbytku peněžních toků z vyspělých ekonomik nebyla nouze. Patrně také budou narůstat rozdíly mezi zeměmi, které jsou v zavádění reforem úspěšné a těmi, jimž se to nedaří a potýkají se tak s odlivem kapitálu. O ‚vítězích‘ rozhodnou v brzké době i výsledky voleb v řadě zemí a dále pak schopnost udržet na uzdě státní výdaje,“ říká Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik společnosti EY.

Zatímco finanční trhy opět pomalu ožívají, některé rychleji se rozvíjející ekonomiky, například Turecko, Argentina a Indie, se stále nezbavily hrozby odlivu kapitálu, hromadných výběrů z bank či náhlého zpomalení ekonomiky. Dle zpracované analýzy platí vyšší stupeň rizika také pro Ghanu a Českou republiku.

Dění na politické scéně a slabší hospodářský růst by mohly vyvolat vlnu averze k riziku, což by vedlo ke změnám v rozložení portfolia investorů a odklonu zájmu od aktiv rychleji rostoucích trhů. To by mohlo způsobit únik kapitálu a problémy v zemích jako jsou Turecko a Indie, jejichž financování schodku běžného účtu závisí na portfoliových tocích. Pokud by takový scénář skutečně nastal, propad zasažených ekonomik by dále umocnila vyšší inflace, úrokové sazby a dluhové splátky. Zároveň s poklesem cen akcií a nemovitostí by se odpovídajícím způsobem snížil růstový potenciál většiny rychleji se rozvíjejících trhů.

Za takových okolností by růst nastupujících ekonomik v roce 2014 klesl na 3,7 %, resp. 2,8 % v roce 2015. Takový vývoj by doprovázely značné globální dopady, výrazně by se podepsal na míře růstu vyspělých zemí.

Vzestup střední vrstvy a celosvětové změny spotřebních návyků

V Číně se do roku 2022 počet domácností s reálným příjmem přes 35 tisíc amerických dolarů ztrojnásobí a vzroste tak na téměř 80 milionů; bude jich tou dobou více než v Japonsku. Transformace v Číně je nejvýraznější, podobným směrem se ale budou ubírat i ostatní nastupující ekonomiky. V roce 2022 dosáhne na uvedenou hranici příjmů více než 15 milionů domácností Brazílie a Ruska, resp. přes 10 milionů domácností v Mexiku, Turecku či Indii. V Nigérii vzroste množství domácností s výdělkem přes 10 tisíc amerických dolarů bezmála na dvojnásobek, z 6 milionů v roce 2012 na vice než 11 milionů v roce 2022.

Očekávání těchto domácností se mohou výrazně lišit od toho, co spotřebitelé požadovali v předchozích obdobích rychlého ekonomického rozvoje. Právě v Číně vede tempo hospodářských změn spolu s obavami o bezpečnost potravin a kvalitu ovzduší k úvahám o nutnosti hledat udržitelnější cestu a celkově šetrnější přístup ke spotřebě. Firmy budou muset svou nabídku přizpůsobit tak, aby očekáváním místních spotřebitelů vyšly vstříc.

Roste poptávka po kultuře a komunikačních technologiích

S růstem střední třídy výrazně vzroste také poptávka po zdravotnických a vzdělávacích službách, poroste kvalifikace pracovní síly. Výdaje na komunikační technologie, kulturu či rekreaci porostou dvojnásobným tempem ve srovnání s jídlem a dalšími základními životními potřebami.

Zájem o zboží dlouhodobé spotřeby zůstává na mnoha rychleji se rozvíjejících trzích stále relativně nízký. Rychle však roste, jakmile se příjmy domácnosti přiblíží hranici 10 tisíc amerických dolarů.

Chtějí-li mít nastupující ekonomiky z rozmachu střední vrstvy skutečný prospěch a zároveň vyvážit tlaky na omezené zdroje, bude mnoho z nich nuceno investovat do rozvoje zelených technologií a veřejné dopravy a zasadit se rovněž o zkvalitnění podnikatelského a právního prostředí.

Z hlediska jednotlivých odvětví vykazují slabší výkonnost finanční a obchodní služby, kde letos očekáváme růst kolem 4 %; zpracovatelský průmysl a veřejně prospěšné služby porostou přibližně o 5 %, kdežto růst v sektorech stavebnictví a distribuce by měl být výraznější a přesáhnout v příštím roce 6 %. Uvedený vývoj jde ruku v ruce s trendem urbanizace a vyšší poptávkou po maloobchodních a ostatních spotřebních službách.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.