Čtvrtek 22. října. Svátek má Sabina.

Sazby zůstávají na nejvyšších úrovních za posledních několik let

Česká národní banka se na posledním zasedání rozhodla opět ponechat úrokové sazby beze změny na 3,75%, což je nejvyšší úroveň od roku 2002. I tak zůstávají naše úroky hned po Švýcarsku nejnižší v celé Evropě. Existuje pro to rozumný důvod, když je inflace nad 7% a reálné sazby jsou tak de facto záporné (počítáno ex-post)? (Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny)

Domnívám se, že ano a že existuje řada důvodů, proč úroky dál nezvyšovat. Na prvním místě je zapotřebí si uvědomit, že měnové podmínky v malé otevřené ekonomice nejsou jenom o úrokových sazbách, ale i o reálném měnovém kurzu. Ten je rozhodující pro zpřísňování, popř. uvolňování zahraniční poptávky po našem zboží. Rychlé posilování reálného kurzu proto zpřísňuje měnovou politiku podobně jako vyšší úroky.

Česká koruna si přitom za poslední rok polepšila vůči euru o 10% nominálně a 14% reálně. Pokud tedy poskládáme dohromady dnešní úroky s rychlým posílením reálného měnového kurzu, vyjde nám, že dnes čelí česká ekonomika nejpřísnějším měnovým podmínkám od počátku roku 2001.

Utažené  měnové podmínky by měli navíc primárně reagovat na střednědobá inflační rizika, která nemusí být tak nebezpečná, jak by se mohlo zdát. Dnešní, jakkoliv hrozivě vypadající inflace, nemusí ČNB znepokojovat. Pokud zůstanou dobře ukotvená inflační očekávání, pak se jednorázový inflační šok rychle přežene. Takovému scénáři odpovídá i dosavadní mzdový vývoj, který v mnoha sektorech plně nezohlednil inflační překvapení z počátku roku, a reálné mzdy tak mohou na mnoha místech zaostat za přírůstky produktivity práce. Pomalý růst reálných mezd v tomto roce by proto měl být faktorem, který v konečném důsledku spíše zchladí domácí poptávku a zmírní střednědobá inflační rizika.

Pokud tedy přijmeme teorii, že

  1. Domácí inflační očekávání zůstávají dobře ukotvená a reálné mzdy kvůli vyšší inflaci zvolní svojí dynamiku
  2. Domácí poptávka kvůli pomalejšímu růstu reálných mezd také zvolní, nehledě na další pokles nezaměstnanosti
  3. Dnešní inflace je za vrcholem a měnové podmínky jsou díky silné koruně nejpřísnější od roku 2001

vyjde vám jednoznačný závěr, že nás čeká období delší stability úrokových sazeb. Tomu ostatně odpovídá i dosavadní rétorika většiny centrálních bankéřů. A co bude dál? Pokud se na začátku roku 2009 dočkáme dalších prudkých zisků české měny (tažených rozjezdem nových exportních výrob Škody auto a Hyundai), může se vytvořit prostor pro pokles úroků.

Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.