Středa 16. června. Svátek má Zbyněk.

Ruský medvěd a čínský drak si rozumějí. Teď i v ceně plynu

Investice 21.05.2014 | 12:23 0 Komentářů

Během návštěvy Vladimira Putina v Pekingu podepsal Gazprom obří kontrakt na dodávky plynu Číně.

Ruský medvěd a čínský drak si rozumějí. Teď i v ceně plynu

Peking – Rusko se kvůli Ukrajině rozchází se Západem a namlouvá si Východ. Ruský prezident Vladimir Putin je v Pekingu a kromě plánu na společné vojenské námořní cvičení mu jde o dodávky ruského plynu do Číny.

Za přítomnosti Putina podepsal ruský plynárenský gigant Gazprom v Pekingu dohodu dodávkách plynu Číně.

Podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera by Říše středu měla svému sousedovi zaplatit 456 miliard dolarů.

Gazprom je závislý hlavně na příjmech z Evropy, chce zdroj peněz diverzifikovat. Podepsaná smlouva by měla od roku 2018 Číně zajistit dodávky 38 miliard metrů krychlových ruského plynu ročně. Po dobu třiceti let.

Podpis smlouvy se dlouho odkládal, z čehož experti usuzují, že čínské vedení licitovalo a snažilo se poplatky snížit.

„Čína má v těch jednáních navrch a má možnosti, jak Rusy přimět ke snížení ceny. Může si spotřebu pokrýt i z nových vlastních zdrojů v provinci S’-čchuan nebo dovozem amerického břidlicového plynu“, uvedl pro Reuters Gordon Kwan, expert na energetické trhy ze společnosti Nomura Research.

Na mezinárodním poli si ruský medvěd a čínský drak rozumějí téměř dokonale. Shodují se v názoru, že nikdo – tedy především USA a Evropa – nemá právo nikomu vnucovat svůj model vládnutí a své představy o „fungování světa“.

Brání tím také své autoritářské systémy před tlakem na demokracii a lidská práva.

V Radě bezpečnosti OSN hlasují téměř vždy jednotně. Ať už jde o Sýrii, Írán, Severní Koreu, nebo další sporné body.

Přes spolupráci a vzájemné pochopení elit obou zemí existuje i nedůvěra.

Ještě za časů hlubokého komunismu spolu svedly v roce 1969 pohraniční válku, která si vyžádala stovky obětí na čínské straně (rusko-čínská hranice měří přes čtyři tisíce kilometrů, jde o jednu z nejdelších hranic vůbec).

Obavy z Číny na ruském Dálném východě přetrvávají. Tento region totiž v uplynulých letech etničtí Rusové houfně opouštějí s vidinou, že v evropské části země se jim povede lépe.

Uvolňují tak prostor pro imigranty z Číny, jejíž východní polovina naopak trpí přelidněností.

Výsledek? Zatímco ještě na konci osmdesátých let minulého století žilo na ruském Dálném východě jen několik málo tisíc Číňanů, dnes už jsou jich více než tři miliony.

Číňané jsou na ruské straně hranice největšími investory. Ekonomice pomáhají, ale místní Rusové mají strach, aby se ve vlastní zemi nestali cizinci.

„Mnoho Číňanů považuje ruský Dálný východ za region, který historicky patří jim“, řekla před časem agentuře AFP ruská politoložka Larisa Zabroská.

Sibiř představuje tři čtvrtiny z celkového území Ruské federace, ale žije tam jen čtvrtina obyvatel státu. Ve východní části Sibiře žije šest milionů Rusů, zatímco na severovýchodě Číny nedaleko ruských hranic devadesát milionů osob.

Putin sám kdysi přiznal, že čínské expanze se přece jen obává. „Pokud neučiníme nic pro to, abychom situaci změnili, už za několik desítek let budou ruští obyvatelé příhraničních oblastí hovořit čínsky, japonsky a korejsky,“ řekl ruský prezident.

Tradice přitom hovoří proti tomu, aby byly Peking a Moskva spojenci a přáteli.

Za komunismu byly SSSR a Čína nejdříve přáteli, ale roztržku přinesla kritika Stalina. Čínští komunisté ji odmítli.

Od začátku 60. let začal Mao Ce-tung hovořit o tom, že vedení SSSR podlehlo revizionismu a chce restaurovat kapitalismus. Zároveň žádal úpravu hranic, například začlenění Mongolska do Číny.

Ideologické nepřátelství a napětí na hranici přerostly ve válku v roce 1969. Vyžádala si stovky obětí na čínské a desítky na sovětské straně.

Roztržka se SSSR vedla Mao Ce-tunga ke sblížení s USA. V roce 1972 navštívil prezident Nixon Čínu.

Vztahy mezi Moskvou a Pekingem urovnala až návštěva Michaila Gorbačova v Číně v roce 1989. Paradoxně právě v té době začal protest studentů na pekingském náměstí Tchien An-men, který později armáda krvavě potlačila.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.