Středa 16. června. Svátek má Zbyněk.

Ruska se není proč bát, říkal až do své smrti „Velký knír“

Investice 21.10.2014 | 14:30 0 Komentářů

Šéf Totalu navzdory „studené válce“ dál pracoval na projektu, který má přivést do Evropy více ruského plynu. Pondělní obchodní schůzka v Moskvě se mu ale stala osudnou.

Ruska se není proč bát, říkal až do své smrti "Velký knír"

Moskva, Paříž – Evropa by měla přestat uvažovat o tom, že najde náhradu za ruský plyn. Starý kontinent bez něj nemůže existovat – a ani k tomu nemá důvod. Tento názor zastával Christophe de Margerie, výkonný ředitel ropného gigantu Total, který v pondělí zemřel v Moskvě při letecké nehodě.

„Rusko je partner a neměli bychom ztrácet čas tím, že se před ním budeme snažit uchránit,“ uvedl v červencovém rozhovoru pro agenturu Reuters.

„Můžeme žít bez ruského plynu? Odpověď zní Ne. Jsou nějaké důvody pro to, abychom bez něj žili? Myslím si, a to nehájím naše zájmy v Rusku, že také ne,“ řekl a přirovnal rostoucí averzi k Rusku ke stavbě nové berlínské zdi.

Třiašedesátiletý šéf druhé největší firmy ve Francii byl navzdory konfliktu na Ukrajině neochvějným zastáncem Ruska. A „jeho“ Total jedním z nejdůležitějších zahraničních investorů ve federaci.

„Nesmíme nikomu dovolit, aby nás přesvědčoval o tom, že je Rusko nepřítel,“ prohlásil počátkem září pro německý list Süddeutsche Zeitung. „Pokud chtějí Američané kvůli svým domácím politickým motivům konflikt roznítit – je to jejich věc. Zde v Evropě se ale s krizí musíme vyrovnávat jinak, bez toho, abychom jen rozlišovali černé a bílé,“ dodal.

Známá je také jeho věta: „Můj vzkaz Rusku je jednoduchý: Jde o byznys, jako vždycky.“

Před smrtí jednal o další investici

Posílit spolupráci s Ruskou federací se přitom tento hlasitý kritik protiruských sankcí snažil až do své smrti. Izolaci Ruska označil za „špatnou pro globální ekonomiku“ a do Ruska pravidelně jezdil na pracovní schůzky.

Během návštěvy v Moskvě, která se mu stala osudnou, například jednal s ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem o zahraniční investici ve městě Gorkij.

V září zástupci francouzské skupiny ohlásili, že je sankce neodradí ani od práce na projektu Jamal, ve kterém drží pětinový podíl. V rámci investice za celkem 27 miliard dolarů, na níž se podílí i čínská CNPC a hlavně ruský energetický gigant Novatek, má být postavena infrastruktura, která od roku 2018 umožní vývoz zkapalněného zemního plynu do Evropy a Asie.

Sankce spolupráci ztížily

Poté, co se Novatek dostal na americký sankční list, a ztratil tak přístup k půjčkám na tamním trhu, Margerie prohlásil, že vlastně „není důvod, proč by se mělo za ropu platit v dolarech“. Firma se proto začala ohlížet po půjčkách v Číně, ale také u francouzských a italských úvěrových agentur.

V květnu šéf Totalu rovněž podepsal smlouvu s Lukoilem, v rámci níž měly obě firmy od roku 2015 zkoumat ropná pole na Sibiři. V září ale Margerie prohlásil, že se tento projekt kvůli sankcím, které evropským firmám zakazují vyvážet do Ruska vojenský materiál či zboží dvojího užití, zastavil.

Po nehodě malajsijského letounu MH17, ke které došlo 17. července a při níž zahynulo všech 289 pasažérů, sice Total přestal nakupovat akcie Novateku, ostatní projekty ale nepřerušil.

Kreml ztratil partnera

De Margerie vystudoval obchod na École Supérieure de Commerce v Paříži a jako čerstvý absolvent nastoupil v roce 1974 do Totalu, kde strávil celou kariéru. Od roku 2007 jej vedl, před tím šéfoval těžební a výrobní divizi. Díky své nepřehlédnutelné vizáži měl ve firmě přezdívku „Velký knír“.

„Francie přišla o mimořádnou osobnost byznysu, která udělala z Totalu světového hráče,“ uvedl ve svém prohlášení francouzský premiér Manuel Valls. Prezident François Hollande navíc připomněl, že Margerie hájil francouzský průmysl na globální úrovni.

Lítost nad ztrátou spojence vyjádřil také Kreml. „Prezident si vysoce cenil jeho obchodních dovedností, dlouhodobé snahy o rozvoj nejen bilaterálních rusko-francouzských vztahů,“ prohlásil podle agentury TASS Dmitrij Peskov, mluvčí prezidenta Vladimira Putina.

Vstřícnost vůči Rusku přitom nebyla jediná věc, kvůli které se o zesnulém šéfovi Totalu mluvilo. V roce 2010 byla celá firma obviněna kvůli korupci při účasti v programu „Ropa za potraviny““. Ten v letech 1995 až 2003 umožňoval Iráku, aby prodával surovinu výměnou za humanitární pomoc. Řediteli Totalu tehdy podle agentury Reuters hrozilo pětileté vězení.

Náhradníka za dosavadního šéfa francouzský gigant zatím nemá, v létě ale de Margerie prohlásil, že jej jednou ve funkci vystřídá někdo z firmy. Mluvčí skupiny již ohlásil, že se kvůli tomu správní rada sejde co možná nejdříve. Zatím se spekuluje o současném řediteli energetické divize, kterým je Philippe Boisseau, nebo o prezidentu divize rafinace a petrochemie. Tu nyní vede Patrick Pouyanne.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.