Riziko deflace v eurozóně mizí, ECB ale bude pokračovat v nákupech vládních dluhopisů

Inflace v eurozóně míří nahoru a tento proces by měl pokračovat i ve zbytku letošního roku, byť velmi pozvolna. Nicméně, jak ceny potravin a energií (včetně cen pohonných hmot), tak jádrová inflace, by měly přispívat k růstu celkové cenové hladiny. Z velkých ekonomik hlásí inflaci pod nulou i nadále Španělsko, ale i v jeho případě by se ukazatel inflace měl letos dostat do kladných hodnot. Zároveň ale inflace v eurozóně i nadále zůstává pod cílem Evropské centrální banky, jež si přeje mít meziroční inflaci mírně pod úrovní dvou procent. Na jednu stranu lze konstatovat, že se eurozóna vzdaluje riziku deflačního scénáře, zároveň ale platí, že kombinace hospodářského oživení a postupného růstu inflace nebude mít bezprostřední dopad na politiku ECB. Evropská centrální banka dává jasně najevo, že s politikou tzv. kvantitativního uvolňování (nákupy vládních dluhopisů a dalších vybraných typů dluhopisů do aktiv ECB) bude pokračovat přinejmenším do konce třetího čtvrtletí roku 2016 a předčasné ukončení tohoto programu centrální banka vylučuje. Určitě je dobré podotknout, že je to právě měnová politika ECB (a z ní pramenící oslabení kurzu eura), jež výrazně napomohla k oživení ekonomiky eurozóny a k odvrácení deflačních rizik.

Radomír Jáč, hlavní analytik Generali Investments CEE