Sobota 17. srpna. Svátek má Petra.

Říjnové setkání Klubu finančních ředitelů na téma „Krize jako akviziční příležitost“

Ve středu 7. října se v sále Boccaccio Grand Hotelu Bohemia sešli na svém letos již pátém diskusním setkání finanční ředitelé, členové CFO Clubu. Tématem byla jako letos už poněkolikáté finanční krize, tentokrát však z pohledu akvizičních a investičních příležitostí, které přináší.

Diskusního večera, který už tradičně moderoval Dean Brabec, Managing Director CEE, Arthur D. Little a prezident Klubu finančních ředitelů se zúčastnili Ing. Aleš Černý, ředitel privátního bankovnictví ČSOB, regionální pobočka Praha, Vladimír Jaroš, Partner společnosti WOOD & Company Financial Services, a.s., Ing. Tomáš Klápště, MBA, výkonný ředitel Patria Finance a ředitel Patria Corporate Finance, Ing. Radek Urban, místopředseda představenstva Investiční společnosti České spořitelny, a.s. a Marek Rosenbaum, Managing Partner společnosti TACOMA.

„Je už teď ta správná doba na akvizice?“ –  obsáhlou odpovědí na tuto otázku zahájil diskusní večer Marek Rosenbaum ze společnosti TACOMA. Podle něj už tato doba nastala, a to hned z několika důvodů. Především je na trhu mnoho příležitostí, které dříve nebyly vůbec nebo byly finančně nedostupné. Zároveň ubylo private equity investorů a s tím i zájemců o akvizice. Hlavní otázkou, kterou si zájemci o akvizice dnes kladou, je, v jakém bodě krize dnes jsme, zda nebude následovat ještě další pokles trhů a ekonomiky a tím i cen, za které je možné podniky nakupovat. Na základě analýzy dlouhodobého vývoje amerických trhů nabídl Rosenbaum dva ukazatele, ze kterých je zřejmé, že další pokles není příliš pravděpodobný. Prvním z nich je podíl zisku na GDP, dlouhodobě oscilující okolo hodnoty 5%. Druhým ukazatelem je tržní diskont, jehož hodnota je v současné době zhruba na stejné hodnotě, na jaké byla v době podobných krizí v minulosti. Zajímavým způsobem také okomentoval typické chování trhů během krizí, kdy po rychlém pádu následuje pomalý růst. Většina zisků je realizována už během prvního roku odeznívání krize, je proto velmi důležité „nastoupit“ do trhu včas a nepromeškat investiční příležitost. Důležité je také sledovat stav v jednotlivých odvětvích, kdy některá jsou zasažena mnohem méně než jiná – typicky energetika, zdravotnictví nebo spotřební zboží.

Marek Rosenbaum také  stručně popsal svůj pohled na obecnou situaci v oblasti fúzí a akvizicí – v České republice došlo v loňském roce zcela jistě k poklesu, překvapivě však byla situace velmi podobná roku 2006, určitě to proto nevidí nijak tragicky. Trendem, který vnímá jako velmi silný, je vytěsňování akvizičních peněz dluhopisy, tedy jev, vyplývající z reakce vlád na krizi „litím“ vypůjčených peněz do ekonomiky. Vítězi jsou v dnešní době strategičtí kupující, kteří jsou schopni pokračovat v nákupech a to i v situaci, kdy musí použít pouze své zdroje a nemohou počítat s leverage vypůjčených peněz. Své vystoupení uzavřel konstatováním, které mohlo být pro část auditoria velmi zajímavým tipem – podle něj je nyní mimo jiné velmi dobrá doba pro úvahy o převzetí podniků ze strany managementu (management buyout).

Další část diskuse otevřela otázka prezidenta klubu Deana Brabce: „Šlo krizi vůbec předvídat?“. Podle názoru všech panelistů to možné nebylo, krizi takového rozsahu nečekal nikdo. Přidali také své osobní postřehy k tomu, jak krizi prožívali jejich společnosti. Radek Urban z Investiční společnosti České spořitelny připustil, že i jeho společnost se zčásti nechala „uchlácholit“ záchranou banky Bear Stearns v březnu loňského roku a rozhodla se překotně nelikvidovat své pozice na finančních a akciových trzích. Vladimír Jaroš z WOOD & Company velmi zajímavě popsal situaci, ve které se v březnu nacházela jeho společnost. Po bankrotu islandského akcionáře, držícího ve společnosti 50% podíl bylo nutné během několika dnů nejen dohodnout zpětný odkup původními českými majiteli, ale také dokončit několik zásadních obchodů tak, aby nebyla narušena důvěra ze strany partnerů a zákazníků. Aleš Černý z ČSOB vyjádřil svůj podiv nad tím, kolik investorů krizi „zpětně předpovídalo“, přičemž jev, který by jediný svědčil o tom, že krizi čekají, tedy výprodej svých tržních pozic, nezaznamenal. Rozhodně souhlasí s tím, že rozsah krize překvapil ve finančním světě každého.

Ve třetí části večera panelisté dále přiblížili, jak jejich společnosti reagovali na krizi a jevy, které sebou přinesla. Podle Radka Urbana byla největším překvapením krize likvidity a to i u velmi kvalitních emitentů. Tomáš Klápště z Patria Finance uvedl, že díky konzervativnímu přístupu jejich společnosti nemuseli řešit žádné zásadní problémy, naopak za velmi úspěšné považují druhé letošní čtvrtletí, kdy díky silnému oživení zejména amerických trhů zaznamenali velký příliv především retailových klientů. Aleš Černý popsal situaci v oblasti dluhopisů, kdy po původním rychlém propadu, kdy se trh s nimi prakticky „vypařil“ a společnosti zásadně přeceňovaly dluhopisy ve svých portfoliích směrem dolů, dochází nyní k až překvapivě dobrému splácení a z dluhopisů se tak stala velmi zajímavá investiční příležitost.

V předposlední části večera se diskutující vrátili k otázce z úvodu: „Je nyní ten správný čas na akvizice a investice?“ a přidali také svůj pohled na další průběh krize v České republice. Aleš Černý se přihlásil k „mírnému pesimismu“, což vyplývá k konzervativnosti klientů jeho společnosti, kteří investují především s vlastními, nikoliv vypůjčenými prostředky. Tomáš Klápště vidí krizi především jako příležitost k ozdravení a restrukturalizaci, byť, jak řekl, firmy kterým klesly tržby o 40 %, situaci vidí trochu jinak.  Také Vladimír Jaroš vidí příležitosti, které krize přináší, a to především investorům s hotovostí. Poukázal také na to, že díky zásadnímu omezení financování ze strany bank spousta investorů banky obchází a pro peníze jdou na nově vznikající specializované trhy. Pokud jde o nová IPO, očekává je především v Polsku. Radek Urban je optimistou pokud jde o stav bankovního sektoru v ČR – české banky jsou zdravé, mají více vkladů než úvěrů a prakticky neúvěrují v cizích měnách. Naopak negativně vnímá „rozhazovačnost“ vlád, kdy stále masivnější financování rozpočtů dražšími státními dluhopisy vede k vytěsňování dluhopisů soukromých a tím i ke ztížení podnikového financování.

Na úplný závěr diskusní části večera došlo i na dotazy z auditoria. Finanční ředitele především zajímalo, jak panelisté vidí možný vývoj situace v oblasti fůzí, akvizic a IPO v příštím roce. Podle zkušenosti Vladimíra Jaroše je nyní množství M&A v počátečním stádiu jednoznačně vyšší, vyšší je ale také jejich „úmrtnost“. Myslí si ale, že IPO bude v příštím roce jednoznačně více. Tomáš Klápště si myslí, že vývoj může přinést ještě mnohá překvapení, především se čeká na to, jak banky zareagují na situaci v oblasti dluhopisů. S tím souhlasí i Aleš Černý, podle kterého je po „rozumných“ firemních dluhopisech opravdu velká poptávka. Pokud jde o IPO, dívá se Radek Urban raději na větší trhy, jako jsou Polsko, Rusko nebo Kazachstán, především pro jejich větší likviditu. Vliv na rozhodování v jeho společnosti má údajně také ne zcela dobrá zkušenost  s výsledkem IPO společnosti AAA Auto.

Po debatě klasicky následoval společenský večer spojený s rautem, zároveň byli do Klubu finančních ředitelů přijati noví členové. 

Dalším setkáním odborníků z oblasti finančnictví bude nejvýznamnější událost v roce pořádaná Klubem finančních ředitelů a to již V. výroční konference „Excellence in Finance“. Prestižní akce s tématickým názvem „Jak se udělat/neudělat na krizi?“ proběhne 4. listopadu 2009 v Grand Hotelu Bohemia.

Odborný server Investujeme.cz je mediálním partnerem setkání Klubu finančních ředitelů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.