V řadě klíčových bodů se ale řecká strana odmítá pohnout z místa − jde především o uvolnění pracovního trhu, nižší penze (vláda počítá se zvyšováním) a privatizaci státních podniků. Řecká vláda podle mezinárodních věřitelů také počítá pro tento rok s příliš ambiciózním růstem (1,4 %).
Výpadek zahraniční pomoci a horší výsledky rozpočtu od začátku roku dostávají Athény pod finanční tlak.Nedostatek hotovosti kompenzují vysáváním peněz z řady vládních fondů a polostátních podniků − podle Wall Street Journal může jít od začátku roku o zhruba 2 mld. euro. To ale nejde dělat donekonečna. Bez dohody tak mohou mít Řekové problém v příštím týdnu splatit MMF půjčku (460 mil. euro 9.4.). I kdyby na ni peníze sehnaly, může být čím dál těžší re-financovat splatné pokladniční poukázky. Zahraniční investoři se jich bojí a ECB zakázala řeckým bankám navyšovat jejich stávající držbu.
V nadcházejících týdnech tak lehce může dojít k vyhrocení situace, která může skončit zavedením kapitálových kontrol à la Kypr. Pak by se již váhající řečtí politici museli rozhodovat rychle.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
