Atény – Řecko předloží návrh balíku reforem eurozóně do příštího pondělí. Doufá, že její členské země pak uvolní slíbenou finanční pomoc. Televizní stanici Mega TV to v úterý řekl mluvčí řecké vlády Gavriil Sakellaridis.
„Stane se tak nejpozději v pondělí,“ řekl mluvčí doslova. Dodal, že balík reformních opatření nebude zahrnovat kroky namířené proti recesi, ale strukturální změny.
Britský ministr financí George Osborne nicméně podle agentury Reuters uvedl, že riziko odchodu Řecka z eurozóny roste kvůli nevraživosti mezi Aténami a zbytkem měnové unie.
V Berlíně se v pondělí sešli řecký premiér Alexis Tsipras a německá kancléřka Angela Merkelová. Mluvčí Sakellaridis upřesnil, že spolu oba politici návrhy reforem projednali, ale nešli do hloubky. „Věřím, že byly nalezeny body sblížení,“ cituje ho agentura Reuters.
REKLAMA
Eurozóna má na základě reforem rozhodnout o výplatě zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z programu úvěrové pomoci, o jehož čtyřměsíčním prodloužení rozhodla na konci února. Řecko peníze potřebuje, aby se vyhnulo hrozící platební neschopnosti.
Podle listu Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung Evropská komise předpokládá, že Atény mají dostatek hotovosti pouze do 8. dubna.
Zdroj obeznámený se situací dnes nicméně řekl agentuře Reuters, že Řecku bez další pomoci od věřitelů dojdou peníze až zhruba 20. dubna. „Ačkoli to bude těžké, zvládne to tato země bez pomoci zhruba do 20. dubna,“ uvedl zdroj. Atény podle něj doufají, že v případě schválení reforem eurozónou budou moci získat zhruba 1,9 miliardy eur, které Evropská centrální banka (ECB) vydělala na řeckých dluhopisech.
Atény prý rovněž očekávají, že získají zpět zhruba 1,2 miliardy eur, jež zbyly v záchranném fondu pro řecký bankovní sektor. Podle představitelů eurozóny bude Evropský fond finanční stability (EFSF) o této možnosti jednat ve středu, píše Reuters.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Výměnou za úvěrovou podporu ale muselo zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.
