To sice udělalo v posledních letech poměrně výrazný krok směrem kupředu a má tento rok potřetí v řadě dosáhnout primárního přebytku rozpočtu. Bohužel to ale nestačí na to, aby všechny dluhy Řecka byly splatné. Podle stávajícího programu by mělo Řecko dosáhnout do roku 2018 těžko představitelného primárního přebytku 3,5 % HDP. Mezinárodní měnový fond s takovým cílem nesouhlasí a chce po ostatních věřitelích (členských zemích eurozóny), aby Řecku dopřáli úlevu. S tím kategoricky nesouhlasí především Německo, ale i v ostatních členských zemích bude v super-volebním roce těžké “úlevu Řekům” politicky prosadit. Pokud se ale MMF stáhne ze záchranného programu, nechce v něm zůstat ani Německo. Pokud se věřitelé mezi sebou nedohodnou, nebude Řecko v červenci schopné splatit nálož dluhu v objemu okolo 6 miliard euro.
V případě Řecka nejde v tuto chvíli o “nestravitelné” částky nové pomoci. Nejslabší článek eurozóny je na cestě z nejhoršího a v tuto chvíli jde především o to, jak hru dohrát politicky. A v tom může být kámen úrazu. Na dohodu mezi věřiteli je relativně málo času. Pokud se nedohodnou v následujících deseti dnech, budou kvůli volbám v Nizozemí (15. března) pravděpodobně jednání přerušena a po nich již nezbývá moc času do prvního kola francouzských prezidentských voleb (23 .dubna). MMF navíc může s novou Trumpovou administrativou přitvrdit svůj postoj vůči Evropě (USA mají v MMF nejvíce hlasů) a to může hledání společného řešení pro Řecko ještě zkomplikovat. Ne nadarmo tak někteří řečtí politici opět vytahují možnost odchodu z eura
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
