Sobota 24. srpna. Svátek má Bartoloměj.

Řecko nehodlá žádat o pomoc. EU přesto zvažuje vytvoření Evropského měnového fondu

Na trzích spíše vyčkávání a mírný optimismus. Závěr výsledkové sezóny a nevelký počet makrozpráv vedly k menším objemům obchodů. Uklidnění kolem řecké situace ruku v ruce s plány na vytvoření evropského měnového fondu investory spíše uspávaly, než aby je motivovaly k větší aktivitě. Americké akciové fondy se vydaly z hotovosti, investoři čekají co bude dál. AIG na cestě ke splacení vládních peněz prodává další aktiva. (komentář k trhu, Jan Michelfeit, Commerzbank)

 

Uplynulý týden znamenal pro indexy nárůsty, i když dle pohybů v první polovině týdne a objemů obchodů i v ostatních dnech se neslo obchodování spíše v atmosféře vyčkávání.

Nevelký počet makroekonomických zpráv, závěr výsledkové sezóny v Evropě a naopak očekávání zásadních informací, které má přinést až příští týden, toto mírné a klidné podnebí na trzích může vysvětlit.

Za přešlapováním indexů na místě v první polovině týdne můžou určitě alespoň z části zprávy o vysoké úrovni zainvestovanosti amerických akciových fondů. Z těchto zpráv lze usuzovat, že může dojít k poklesu objemu nákupních objednávek ze strany těchto fondů, což by mohlo další tempo růstu brzdit, případně i přinést korekci. I proto se  v prvních dnech dařilo spíše defenzivním sektorům jako jsou farmacie či výrobci potravin. Naopak v nepřízni byly akcie bank či těžařů. Výjimkou mohla být např. AIG, která po prodeji svých asijských aktivit do rukou Prudential prodala další svou část (pojišťovnu Alico) společnosti MetLife.

V úterý jsme byli svědky výročí dna trhů z loňského roku. Žádných výrazných pohybů jsme se ale nedočkali, trhy spíše vyčkávaly a i objemy obchodů dávaly tušit, že velká část investorů od aktivity upustilo.

Výraznější pohyb jsme mohli zaznamenat ve středu, kdy přišla jedna z mála významných makroekonomických zpráv týdne a sice o stavu velkoobchodních zásob. Ty poklesly, což je dobrá zpráva indikující do budoucna zvýšenou poptávku. Zejména pro technologie je pokles stavu zásob, jejichž cena zejména v tomto odvětví v čase dramaticky klesá, vždy dobrou zprávou, která investory inspiruje k nákupům.

V Evropě jsme jediný výraznější  poklesový den mohli zaznamenat ve čtvrtek, kdy se objevily obavy o omezování podpůrných opatření likviditě v Číně kvůli rostoucí inflaci. K těmto obavám se přidal nižší než očekávaný pokles nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Ale výprodeje ze čtvrtka už v pátek dopoledne indexy dohnaly. Jedním z motorů růstu bylo čtvrteční jednání Senátu v USA o plánované tužší bankovní regulaci, která vypadá, že tak tuhá nakonec nebude. Kromě toho Citibank oznámila plán návratu k udržitelné ziskovosti.

Trhy samozřejmě nadále sledují velmi bedlivě i situaci v Řecku. Dá se ale říci, že obavy z Řecka trochu polevily poté, co po představení konkrétních opatření ke snížení deficitu prohlásil řecký premiér, že jeho země v současné době o žádnou pomoc žádat nehodlá (a pokud ano, obrátila se nejdříve na EU a ne na MMF). Ruku v ruce s tímto prohlášením se začala konkretizovat představa vytvoření evropského měnové fondu, který by shromažďoval prostředky členských zemí mimo jiné za účelem zabránění opakování řeckého problému, resp. případně mohl zemi s podobnými problémy pomoci. I když se zdá, že původní poměrně široká představa fungování takového fondu nemá šanci na realizaci, na určitou formu podobné instituce by zřejmě většina evropských politiků kývla. To sice na jednu stranu znamená stabilizaci kvůli obavám z neřešitelnosti situací podobných řecké rozpočtové krizi a pro investory tedy podobné návrhy působí uklidňujícím dojmem. Mnozí ale upozorňují, že pokud bude možné čerpat z takové organizace prostředky nad rámec peněz, které by do ní daná země sama vložila, nenutilo by to problémovou ekonomiku zvyšovat rozpočtovou disciplínu. Nehledě na to by se vytvořením takové instituce z měnové unie v podobě zakotvené Maastrichtskou smlouvou začala stávat unie transferová, ve které by se např. rozdíly mezi dluhopisy jednotlivých zemí značně smazávaly a tím by se i snižovaly rozdíly rizikových prémií různých zemí. Silnější reakce trhu se dá očekávat příští týden v úterý, kdy o skutečné možné podobě, podmínkách vkladů i čerpání apod. budou jednat ministři financí členských zemí a zřejmě bude také více podrobností o politické průchodnosti takového plánu.

Kromě této schůzky v rámci EU nás také čeká zasedání FEDu (i když se začínají objevovat hlasy, že americká ekonomika je na cestě k upouštění od štědré monetární politiky, očekávání je, že se sazbami v tuto chvíli centrální bankéři hýbat nebudou a že potvrdí svůj plán i nadále je držet dole). Se svou trochou do mlýna také přijde evropský institut pro ekonomický výzkum ZEW, který zveřejní index investorské důvěry.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.