A těch je až až. Další prověrka řeckého hospodaření podle uniklých zpráv z diplomatických kruhů nebude vůbec pěkná. Podle agentury Reuters Řecko znovu výrazně zaostává za dohodnutým plánem a to nastartuje nové kolo adrenalinových vyjednávání o tom, kudy dál. První cesta může vést ke změkčení podmínek a fiskálních cílů pro Athény. To by ovšem vyžadovalo další významné navýšení záchranných fondů pro Řecko a na to prakticky nikde v Evropě není politická vůle. Druhá možnost je dotlačit Řecko k tvrdším úsporám. To je zase nepřijatelné pro Athény, které jsou pátým rokem v recesi a jejich hospodářství se letos propadne asi o více než 7 %. A tak pravděpodobně nezbývá než se vydat po třetí cestě a přiznat, že stávající dluh Řecka nebude nikdy splacen. Čeká nás tak pravděpodobně buď další řízená restrukturalizace řeckého dluhu (tentokrát poteče krev oficiálních věřitelů), a nebo bude Řecko odříznutím dalších záchranných peněz a likvidity od ECB vytlačeno z eurozóny a dotlačeno k neřízenému bankrotu.
Nic z toho není moc příjemné i pro ostatní periferie, především pro Španělsko a Itálii, které se zatím snaží dál financovat samy z trhu. Především Španělské výnosy se ale definitivně dostaly do vod nad 7,5 %, ze kterých se samy těžko vrátí. Podle Financial Times přitom zůstává většina diplomatů a úředníků v Bruselu překvapivě klidná a odjela na dovolenou se slovy, že se nedá nic dělat, dokud nezačne na podzim fungovat nový záchranný fond ESM. V tom starém (EFSF) stejně peníze na plnou záchranu Španělska již nejsou. Jediným hráčem na scéně, který tedy dokáže ztlumit bobtnající napětí je ECB, která si ale zachovává tvář hráče pokeru. Obměkčit by ji možná mohl příslib, že spolu s ní bude intervenovat na španělském a italském dluhopisovém trhu záchranný fond EFSF.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
