Srpnové zvýšení nálady v soukromém sektoru na celkovém obrázku české ekonomiky přesto nic nemění. Předběžný odhad hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí naznačil, že příspěvek průmyslu do meziročního růstu ekonomiky se ztenčil a nejenom konjukturální průzkum ukazuje, že další čtvrtletí na tom pravděpodobně nebudou v tomto směru lépe. Nálada v průmyslu se totiž nadále zhoršuje, ačkoliv nižším tempem než před měsícem. I tak jsme horší výsledek viděli naposledy v prosinci 2009.
Český průmysl především v prvním čtvrtletí držely nad vodou zakázky ze zahraničí. Dopad dluhové krize na naše zahraniční obchodní partnery si ale v druhých třech měsících začal vybírat svoji daň a v dalších měsících se zdá být více než pravděpodobné, že tento příběh bude pokračovat. Eurozóna, jakožto největší světová ekonomika, pomalu ale jistě strhává k poklesu i ostatní země. Například čínský index nákupních manažerů se v srpnu zhoršil na devítiměsíční minimum, ze 49,3 bodu na 47,8 bodu. Očekávání průmyslníků ohledně domácí i zahraniční poptávky v následujícím půlroce se tak v srpnu nezhoršily bezdůvodně.
Na trzích se okurková sezóna postarala o poklidnější obchodování a dluhová krize zatím přešlapuje na místě. Iluze, kterou toto zdánlivě klidné prostředí vytvořilo, se promítla i do nálady českých spotřebitelů. Ta se dostala na čtyřměsíční maximum a dosáhla hodnoty –27,3 bodu.
Petr Gapko, analytik GE Money Bank
REKLAMA
