Čtvrtek 24. června. Svátek má Jan.

Pro poštu do obchodu i do hospody. Kdo zachrání pobočky?

Investice 22.10.2014 | 07:25 0 Komentářů

Nové vedení České pošty reviduje projekt „pronájmu“ poboček nebo výdejních míst formou franšízy. Podmínky by měly být výhodnější.

Pro poštu do obchodu i do hospody. Kdo zachrání pobočky?

Praha – Místo na klasickou poštu chodí lidé na desítkách míst vyzvedávat či podávat dopisy na obecní úřad, do prodejny potravin, infocentra, penzionu nebo dokonce do hospody. Nové vedení státního podniku chce nyní změnit podmínky „pronájmu pošt“ tak, aby byly pro další zájemce výhodnější než dosud.

V rámci projektu nazvaného Pošta Partner funguje systémem franšízy 52 „pronajatých“ pošt, které zajišťují veškeré poštovní služby. Skoro dvě třetiny z takovýchto poboček nyní spravuje obec, 24 procent připadá na místní prodejny a 12 procent mají ve správě fyzické osoby.

Místo klasických pošt zůstala v řadě obcí pouze výdejní místa, kde je možné buď jen vybírat zásilky, nebo je i podávat. Takových výdejních míst je nyní 85, přičemž asi o dvě pětiny těchto „okének“ se stará obec, necelé dvě pětiny mají ve správě fyzické osoby a pětinu místní obchody.

Projekt začal na konci roku 2009, kdy vznikla první franšíza na Božím Daru. Česká pošta tehdy počítala, že během roku 2010 otevře přinejmenším 60 franšízových poboček. A jen v roce 2013 mělo být podle informací Hospodářských novin převedeno na franšízy dalších až 200 poboček. Ve vedení státního podniku je od startu projektu už čtvrtý generální ředitel, rozvoj franšíz ale zůstává za očekáváním. Pošta se přitom potřebuje ztrátových poboček „zbavit“, protože úplně zavřít je nechce a současnou síť 3216 poboček hodlá zachovat.

Chceme to zatraktivnit

„Z pokynu generálního ředitele nyní projekt Pošta Partner revidujeme, výsledkem bude vyšší ekonomická atraktivita pro naše smluvní klienty,“ slibuje mluvčí České pošty Marta Selicharová. Podrobnosti ale zatím nechce sdělit.

Řada nynějších provozovatelů plnohodnotných poboček poukazuje na to, že pronájem formou franšízy zatím není ekonomicky výhodný model. „Jde o doplácení na poštovní služby z obecního rozpočtu. Pomoci by mohlo dobré nastavení konceptu,“ potvrzuje Štěpánka Filipová, mediální zástupkyně Svazu měst a obcí, který na projektu Pošta Partner s Českou poštou spolupracuje.

„Spolupráci s poštou bereme spíše coby podporu obcí, ve kterých působíme,“ říká projektový manažer řetězce družstevních obchodů COOP Lukáš Němčík. Tato síť provozuje desítky poštovních franšíz. „Dalšímu rozšíření by pomohla změna provozního systému zaměřená na odměny podle počtu vydaných zásilek i kvalitu poskytovaných služeb,“ navrhuje Němčík.

Stávající franšízový systém je nastaven tak, že provozovatel musí poskytnout své prostory a financovat chod pobočky. Sám musí zajistit úpravu vnitřních prostor, pojištění zapůjčeného vybavení nebo datové a telefonické spojení. Státní pošta pak dodá a na svoje náklady instaluje výpočetní techniku, bezpečnostní vybavení, přepážky nebo venkovní loga, financuje i školení pracovníků. Každý měsíc franšízantům platí také paušální poplatek, který se liší podle typu pobočky. Jeho výši pošta tají, podle zjištění Aktuálně.cz ale například pouhá výdejní místa dostávají asi dva tisíce korun měsíčně.

Na připomínky dosavadních partnerů chce pošta reagovat úpravou systému franšízové spolupráce. Nynější revize chce zejména řešit otázku finanční zátěže, která obcím nebo prodejnám vzniká. Kromě toho má například určit, kolik poboček nebo výdejních míst bude možné provozovat na bázi smluvního partnerství, v jakých lokalitách bude možné prodloužit otevírací dobu.

Ve hře je příspěvek od státu

Provozování všech 3216 klasických poboček ročně připraví Českou poštu o 2,4 miliardy korun, na jejichž provoz si musí vydělat doplňkovými aktivitami. Přesto je zachování stávající sítě podle premiéra Bohuslava Sobotky vládní prioritou, a to i přes to, že Český telekomunikační úřad umožňuje poště uzavřít až 1100 poboček. I tak by podle regulátora stále mohla provozovat takzvanou univerzální poštovní službu.

Ministr vnitra Milan Chovanec, pod jehož resort pošta spadá, apeluje na vládu, aby za tento požadavek zaplatila. Roční příspěvek na provozování všech poboček ze strany státu by se měl pohybovat okolo miliardy korun, míní ministr. Proti „dotování“ pošty je ale ministr financí Andrej Babiš. Podle něj by Česká pošta neměla spoléhat na peníze ze státního rozpočtu, ale hledat další cesty, jak vydělávat.

„Rozvojové projekty máme zpracované. Dozorčí radě jsem již předložil asi padesát projektů, které by přicházely v úvahu,“ říká generální ředitel České pošty Martin Elkán. K jejich realizaci jsou ale podle něj potřeba finance. „Je to jednoduché – stát si u nás objednal pobočky a univerzální službu, za objednávku by měl tedy logicky zaplatit. Jen tak můžeme spustit investice do nových činností,“ vzkazuje Elkán ministru financí.

Například poskytování finančních služeb ve spolupráci s partnerskou ČSOB a jinými aliančními partnery poště ročně přinese 1,5 miliardy korun. Státní podnik nyní hledá cesty, jak získat ještě více. V současné době proto posuzuje, zda se mu po roce 2017 – po vypršení dosavadní smlouvy s ČSOB – nevyplatí na poště třeba zřídit vlastní banku.

„Posuzujeme obě varianty, tedy vypsání nového výběrového řízení na partnera pro finanční služby nebo zřízení vlastní banky. Během prvního čtvrtletí příštího roku bych rád našemu zřizovateli předložil takový model, který pro nás bude nejvýhodnější,“ říká Elkán.

Jednou z nových služeb, díky níž chtěla pošta zvýšit zisky, měla být i distribuce volně prodejných léčiv. Státní ústav pro kontrolu léčiv ale projekt „poštovní lékárny“ dočasně zastavil. Koncept podle kontrolorů odporuje zákonu o léčivech. Autoři nápadu tak nyní hledají cesty ke změnám, aby vyhověli veškeré legislativě.

Stačí výdejní místo?

Určitou inspiraci pro franšízový model pronájmu poboček našla Česká pošta před lety v Rakousku. Přesto tamní pobočková síť čítá téměř dva tisíce poboček, sama státní pošta z nich provozuje pouze zhruba čtvrtinu, tedy 535 pošt. Zbývajících 1 359 poboček má na starosti smluvní partner.

Vhodným a šetrným modelem pro řadu malých obcí je zredukovat místní prodělečnou poštovní pobočku na pouhé výdejní místo, domnívá se starosta Němčovic na Rokycansku a člen představenstva Sdružení místních samospráv Karel Ferschmann . „U nás v obci tento model funguje bezvadně a náklady jsou téměř nulové,“ říká s tím, že v Němčovicích zřídili poštovní výdejní místo v místní hospodě.

„Zachování všech plnohodnotných poštovních poboček je podle mě neudržitelné. Mám za to, že stejně bude muset dojít k tomu, že některé pošty zaniknou,“ myslí si Ferschmann.

Podle jeho mínění není hlavním problémem to, že by zejména důchodci neměli kam chodit pro poštu. Vše jim totiž obstarají motorizované doručovatelky. Za větší problém považuje spíš to, že pracující člověk si nemá šanci vzhledem k omezeným otevíracím dobám místních pošt vyzvednout svoji zásilku. „Proto považuji náš model za velmi výhodný. V hospodě si mohou lidé zásilky vyzvednout i večer nebo o víkendech,“ dodává Ferschmann.

Na pumpu, do trafiky i do lékárny?

Pokud by se státní podnik i nadále inspiroval rakouským modelem poštovní pobočkové sítě, mohli by Češi pro svoji poštu brzy možná také na benzinovou pumpu, do trafiky nebo do lékárny.

Starosta Štítiny na Opavsku, kde si obyvatelé vyřizují svou „poštu“ přímo na obecním úřadu, si vstřícnost státního podniku pochvaluje. „Podařilo se nám například skloubit otevírací dobu pobočky s úředními hodinami obecního úřadu,“ připomíná Štěpán Koník. Pobočku využívají i obyvatelé okolních obcí.

Několik desítek franšíz nyní provozují členská družstva skupiny COOP, například v prodejnách družstva Konzum Ústí nad Orlicí, Klášterec nad Orlicí, Kunvald nebo Bystřec u Jablonného. „Zákazníci hodnotí tuto službu velice kladně,“ říká Lukáš Němčík z COOPu. Podle něj mají družstevní prodejny potenciál provozovat v budoucnu několik stovek poštovních poboček.

V Dětřichově na Frýdlantsku se o zachování pobočky postaral místní podnikatel. „O úřadovnu jsme přišli kvůli povodni. I přes urychlené práce na opravách nám ji Česká pošta odmítla obnovit,“ popisuje starosta obce Stanislav Šťastný. Nyní podle něj pošta v Dětřichově „jakž-takž“ funguje. „Řada Čechů z pohraničí ale jezdí do Německa, kde zahraniční zásilky odesílají levněji,“ dodává.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.