Přišel čas, aby D. Trump vytáhnul alespoň nějakého králíka z klobouku

V první řadě jde o kontroverzní dovozní daň. Osud daně, která by měla zafungovat jako pobídka exportérům na jedné straně a dodatečné zdanění dovozců na straně druhé, není jasný. Nemá podporu v Senátu, takže bude důležité, jaký akcent na ni Trump ve svém projevu dá. Dodejme, že zavedení daně by teoreticky mělo podpořit dolar (skrze vylepšení obchodní bilance) a dočasně zvýšit inflaci (zřejmě jen o několik desetin).

Druhým důležitým momentem, který bude pro změnu zajímat primárně akciové trhy, bude eventuální prozrazení detailů ohledně snižování korporátní daně. USA mají ze zemí OECD nejvyšší sazbu korporátní daně (35 %) a tak její výrazná redukce (na 20 %) může atraktivitou země zahýbat a přilákat do země nový kapitál. V souvislostí s korporátní daní bude rovněž zajímavé, zdali v Trumpově projevu zazní zmínka ohledně zdanění nerepatriovaných zisků amerických nadnárodních korporací. Jde totiž o dost velké sumy. Pokud by nový prezident ukázal cestu, jak tyto peníze dostat do USA, tak to může být zajímavá zpráva pro dolar.
A konečně důležitou zprávou pro by mělo být, jak si Donald Trump představuje investice do infrastruktury. Zde nepůjde jen o to, jak by tyto dodatečné výdaje nafoukly rozpočtový deficit (což může zajímat dluhopisy), ale s ohledem na silný multiplikační efekt těchto výdajů půjde i o důležitou informaci pro Fed. Americká ekonomika operuje ve stavu blízkém plné zaměstnanosti a na její další zahřátí (skrze rozpočtový hořák) musí centrální banku zajímat.

Od voleb na počátku listopadu urazily především americké trhy velký kus cesty, přičemž velkou část tohoto posunu obstarala očekávání vkládaná do Trumpova fiskálního plánu. Než započne jeho realizace, uběhne minimálně několik dalších měsíců, ne-li kvartálů; přesto dnešek bude první možností konfrontovat tržní očekávání s opravdu zřetelně artikulovaným hospodářským plánem nové americké administrativy.

Jan Čermák
Analytik ČSOB