Praha – Čekáte, že vám banka podle smlouvy včas oznámí novou sazbu hypotéky pro další období nebo jinou změnu podmínek? Raději na to nespoléhejte. Dopis vám ani nemusí přijít a přesto jej banka považuje za doručený. A protože jste proti zvýšení úroků nebo jinému „oznámení“ z banky včas neprotestovali, musíte se s výrazně horšími podmínkami smířit.
To je ve stručnosti jeden z možných, byť ne příliš častých dopadů takzvané fikce doručení, kterou banky, splátkové firmy či třeba ČEZ používají ve smlouvách. Podle několika rozhodnutí Nejvyššího soudu je však takové ujednání neplatné, protože podobnou právní domněnku nelze založit dohodou. Zvláště pokud je přísnější než úprava v občanském zákoníku.
Bankám i dalším firmám tak hrozí komplikace, pokud klient napadne starší případy, kdy mu vypršel důležitý termín jen proto, že počítaly lhůtu ode dne údajného doručení písemnosti nezávisle na tom, kdy a jestli vůbec ji adresát skutečně obdržel.
Klienti tak ve skutečnosti mají silnější práva, než vyplývá ze smluv a všeobecných obchodních podmínek.
