Co se tedy u našich severních sousedů pokazilo? Na první pohled se zdá být viník jednoznačný – je jím nově nastupující vláda polských konzervativců ze strany Právo a spravedlnost (PiS), která již za dva měsíce svého vládnutí dokázala svými kontroverzními kroky vzbudit až nečekanou pozornost. Za všechny přitom stačí zmínit aktuálně velmi horkou kauzu výměny ústavních soudců, které posvětil starý Sejm, avšak odmítl jmenovat prezident Duda (z PiS). To se samozřejmě vedení PiS nyní hodí, neboť tato strana má v polském parlamentu většinu a tak byl zákon o Ústavním soudu rychle změněn, aby na jmenování soudců, které schválila dnešní opozice, opravdu nedošlo. Kauza je to samozřejmě účelová a právně složitá, v každém případě však mezinárodní image Polska rozhodně nepovzbudí. Trhy však příliš nezajímají právní spory, ale spíše hospodářská politika nové vlády a ani v této oblasti se člověk nemůže ubránit dojmu, že Polsko se tak trochu vydává maďarsko-orbánovskou cestou. I zde vše začínalo zavedením speciálních daní na vybrané sektory ekonomiky (držené především zahraničními vlastníky) a končilo totální výměnou bankovní rady centrální banky, která posléze významně zkoordinovala měnovou politiku s celkovými záměry vlády.
S ohledem na zjevnou inspiraci PiS v hospodářské politice Orbánovy vlády není divu, že dnes v Polsku, tak jako před lety v Maďarsku, reakce finančních trhů na první radikální kroky vlády byla velmi negativní. Časem však v Maďarsku zvítězil hospodářský pragmatismus, který byl mimo jiné přiživen EU a její mocnou hrozbou vůči jakékoliv zemi z východní Evropy – a tedy možností v případě radiálních změn odebrat zemi dotace ze strukturálních fondů. Dá očekávat, že podobně vše zafunguje i v Polsku, kde vládní ekonomičtí technokraté budou volit umírněnější tóny a i trhy se časem uklidní.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
