Pátek 30. října. Svátek má Tadeáš.

Polsko, Maďarsko i Slovensko bojují s deflací

Makro 16.10.2014 | 10:03 0 Komentářů

Pomalý anebo dokonce negativní růst cenové hladiny podle posledních zpráv vývoje inflace není problémem jenom zemí platících eurem, ale i ostatních členských států Evropské unie. Negativní růst cen neboli deflace trápí kromě Česka všechny členy Visegradské čtyřky.

Slovensko se s tímto fenoménem potýká již celý letošní rok. O nic lépe na tom není ani Polsko a Maďarsko. V Polsku je inflace v negativním teritoriu již 3 měsíce v řadě. V červenci index spotřebitelských cen (CPI) klesl o 0,2 procenta, v srpnu o 0,3 procenta a v září opět o 0,3 procenta, což jsou nejnižší hodnoty v historii. Inflační cíl centrální banky (NBP) je na úrovni 2,5 procenta. Cenová hladina u našich severních sousedů klesá hlavně kvůli nižším cenám energií a potravin stejně jako na Slovensku nebo v Maďarsku.

Na deflaci již zareagovala polská centrální banka, která předchozí týden nečekaně snížila základní úrokovou sazbu o 0,5 procenta na 2 procenta. Finanční trhy kalkulovaly jenom s 0,25 procentním ponížením základní úrokové sazby. NBP uvolňuje monetární politiku nejen kvůli deflaci, ale i s cílem podpořit domácí ekonomiku, na níž se podepisují ruské sankce, jež zakazují export některých produktů.

Aktuální konání polské centrální banky se vymyká předem nastartovanému hospodářskému kurzu. Banka totiž ještě na jaře počítala s 3,6 procentním růstem HDP pro letošní rok a nezamýšlela letos snižovat úrokové sazby. Avšak data HDP za druhé čtvrtletí, která odhalila jenom 0,6 procentní posílení ekonomiky a výsledky indexu nákupních manažerů (PMI), který signalizuje kontrakci hospodářství a v neposlední řadě i klesající cenová hladina ji přinutily konat. Výstrahou pro vývoj polského hospodářství je i klesající ekonomická aktivita sousedního Německa, kam směřuje až jedna čtvrtina exportu země. NBP podle všeho letos přistoupí ještě jednou ke snížení základní úrokové sazby s cílem podpořit ekonomiku a růst cen.

Co se týče inflace, tak Maďarsko na tom není o nic lépe. Index spotřebitelských cen (CPI) v září meziročně klesl o 0,5 procenta, což je nejnižší hodnota v historii země. Cenová hladina pozvolně klesá již od dubna. Aktuální úroková sazba je na úrovni 2,10 procenta, což jsou historická minima. MNB snižuje základní úrokovou sazbu kontinuálně od léta 2013, kdy byla na úrovni 7 procent. MNB ještě před pár měsíci počítala s tím, že 5 procentní pokles úrokových sazeb bude dostatečný. Nyní se však nebrání dalšímu uvolnění měnové politiky v případě přetrvávající deflace nebo zpomalování ekonomické aktivity země.

Michala Moravcová, analytik finančních trhů, BOSSA

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.