Praha – Zdánlivě banální soudní spor dvou podnikatelů o firemní miliony přinesl nečekaný vedlejší produkt. U soudu zazněly tak závažné informace, že policie dostala příkaz znovu otevřít odložené vyšetřování jedné z největších zakázek polostátní energetické firmy ČEZ z éry bývalého ředitele Martina Romana.
Detektivy tak opět zajímá možné korupční pozadí tendru za 1,5 miliardy korun na stavbu meziskladu vyhořelého paliva z Jaderné elektrárny Temelín.
Soutěž z roku 2007, kdy vládl kabinet Mirka Topolánka z ODS, vyhrál uchazeč, který jako jediný podal nabídku: narychlo založená česká organizační složka slovenské firmy CEEI s matkou v Lichtenštejnsku a utajenými majiteli.
„Máme to na stole,“ potvrdila pro deník Aktuálně.cz pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, jejíž úřad na obnovené vyšetřování dohlíží.
REKLAMA
Podrobnosti Bradáčová odmítla sdělit. Uvedla jen, že prověřování bude trvat delší dobu, protože policie musí objednat znalecké posudky a právní pomoc ze zahraničí.
Neznámá firmička s utajenými vlastníky
Případ začal v roce 2007, kdy ČEZ vypsal soutěž na výstavbu jaderného meziskladu, kam by ukládal vyhořelé palivo z Temelína. Stavba musela být hotova do léta 2010, jinak hrozila odstávka elektrárny.
Nabídku do soutěže podal jediný účastník a ČEZ jej nechal vyhrát. Nevadilo mu přitom, že firma v minulosti nedělala žádnou podobně technologicky náročnou stavbu, vznikla krátce před vypsáním soutěže a nešlo dohledat skutečné vlastníky.
ČEZ za to dokonce dostal pokutu 390 tisíc korun od antimonopolního úřadu. Podle něj měla být firma CEEI vyřazena ze soutěže, protože nesplnila kvalifikační předpoklady a nedoložila požadované reference.
REKLAMA
Energetici ale svůj postup obhajují: vypsali prý veřejnou soutěž a za to, že CEEI jako jediná podala nabídku, nemohou. „V případě veřejného výběrového řízení nelze ze zákona nikoho vyloučit s ohledem na vlastníky. Nemůžete dát takovouto podmínku,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Přesto se na případ ještě před dokončením skladu poprvé vrhli policisté. Podnět dal detektivům kabinet Topolánkova nástupce Jana Fischera. Kriminalisté, ale ani agenti tajných služeb však tehdy údajně nepřišli na nic protizákonného.
Když se dva hádají…
Odhalit pozadí soutěže tak zřejmě pomůže až nynější vyšetřování, které spustil soud. Před ním se dohadují podnikatelé z firmy CEEI, která jaderný mezisklad dodala ve spolupráci se stavební firmou PSG Zlín.
Spor přitom paradoxně vyvolal muž, o kterého se policie zřejmě bude hodně zajímat: bývalý šéf Úřadu vlády z 90. let a nynější zdatný lobbista Jiří Kovář.
Kovář se stal v říjnu 2008 jednatelem CEEI. Později ale podal trestní oznámení na svého předchůdce Martina Petera a jeho kolegu Jakuba Smolku. Kovář je obvinil, že firmu tunelovali a připravili ji o téměř sto milionů korun.
Trestní oznámení dostala na stůl pražská žalobkyně Dagmar Máchová, kterou nyní poslanci chtějí nechat odvolat z kauzy Opencard. Kovářovi dala zapravdu a jeho soky obžalovala.
Jenže před soudem se situace změnila. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 7 Jana Miklová obžalobu od Máchové rozcupovala a Petera se Smolkou osvobodila.
„Pokud vyplynulo podezření ze spáchání trestného činu, tak se týkalo úplně jiného skutku a jiných podezřelých,“ uvedla Miklová a nepřímo ukázala právě na Kováře.
Šedá eminence v pozadí
„Nerozpornou se jeví verze, že to byl Kovář, který coby lobbista zajistil CEEI tu zakázku. Zní to věrohodně, bylo prokázáno, že jako šedá eminence v pozadí se účastnil všech důležitých schůzek,“ uvedla Miklová ve svém verdiktu.
Podle soudu byli právě Kovář s největší pravděpodobností spolu s Peterem skrytými majiteli CEEI v době získání zakázky. Peter to už dříve přiznal, Kovář to naopak rezolutně odmítal. A tvrdil, že jde o Peterovy výmysly.
Kovář – nyní prezident Golf Clubu Austerlitz ve Slavkově u Brna – se ke kauze odmítá podrobněji vyjádřit. Popírá však, že by za zakázkou stál on. „Nemám důvod se k tomu vyjadřovat. U získání zakázky jsem nebyl, pro mě je to uzavřená věc,“ řekl rezolutně.
„Jestliže nikomu nevadí, že zaměstnanci firmy vyvedou devadesát milionů, a soud je dokonce osvobodí, tak nemám, co bych k tomu dál říkal,“ dodal Jiří Kovář.
