„Někteří manažeři stále doufají, že se jim katastrofy a nehody vyhnou.
Kvalitně se pojistí často až ve chvíli, kdy mají vytopený sklad a zničené zásoby
,“ uvedl Ivan Špirakus. „To jim však zaručí finanční ochranu až pro příště, zpětně se pojistit nelze,“ dodal. Vedení každé společnosti by v těchto dnech mělo podle AČPM zkontrolovat, zda má kvalitně pojištěný svůj majetek a zda jsou splněny podmínky pojistné smlouvy.
Škody způsobené vysokou vodou patří do kategorie živelního pojištění. Zpravidla se přitom rozlišuje mezi povodní a záplavou. V případě povodně se jedná o zaplavení místa pojištění vodou, která se přechodně vylila z břehů vodních toků nebo z břehů nádrží. K záplavě dochází tehdy, pokud se pojištěný majetek zatopí i z jiné příčiny, například přívalovým deštěm či táním sněhu. Přesná definice rizik se může lišit podle pojistných podmínek konkrétní pojišťovny. „Výběr z množství různých nabídek usnadní pojišťovací makléři, kteří mají
přehled o trhu a pomohou zvolit každému podniku řešení na míru
,“ poznamenal Ivan Špirakus.
V období jarního tání bývají škody na majetku způsobeny častěji vystoupením vody z kanalizace než samotnou povodní či záplavou. I takové situace však lze s pomocí kvalifikovaného makléře ošetřit a uzavřít příslušné připojištění.
Ani z nejlepší pojistné smlouvy však podnikatelé nemusí dostat náhradu škody, pokud nedodrží podmínky smlouvy – například zboží uložené v suterénech by nemělo být umístěno přímo na podlaze, nemovitost by měla mít zabezpečenu ochranu proti vstupu vody (například zpětné klapky v kanalizaci.).
Jarní povodně patří v České republice k poměrně častým živelním událostem. Mnohamiliardové škody napáchaly naposledy v roce 2006, větší škody při nich nastaly také například v letech 2000 či 1997. Z historických pramenů je pak známá velká povodeň v roce 1784, při níž se hladina Vltavy v Praze zvedla tak, že pod ní téměř zmizel Karlův most.
REKLAMA
