Neděle 20. června. Svátek má Květa.

Pád rublu vyhnal Rusy do obchodů. Skupují, co mohou

Investice 17.12.2014 | 16:04 0 Komentářů

Kromě elektroniky jdou nahoru také ceny letenek nebo potravin. Lidé proto vyměňují peníze za eura a dolary, případně za ně kupují věci, které neztratí hodnotu.

Pád rublu vyhnal Rusy do obchodů. Skupují, co mohou

Moskva – Dražší elektronika i potraviny, zastavení prodeje iPhonů přes internet, fronty před pobočkami bank a nákupní horečka. Tak zasahuje oslabující rubl obyčejné Rusy.

„Všechno zboží zdražuje více než normálně,“ popisuje pro deník Aktuálně.cz Jevgenij Potapov z Jaroslavle. „Nedávno jsem si chtěl koupit nový počítač a zjistil jsem, že se cena hardwaru za poslední dva měsíce zvýšila téměř 1,5krát,“ říká s tím, že růst cen se podle něj určitě ještě nezastavil.

„Zdražuje hlavně elektronika, zájezdy a dovolené, letenky, domácí a kuchyňské potřeby, a to minimálně o 30 procent,“ vyjmenovává Lenka Svobodová, která žije v Syktyvkaru.

Lidé vyměňují peníze

Kromě zdražování má pád rublu i další důsledky: spotřebitelé začali „plenit“ obchody a některé západní zboží bude náročnější sehnat.

Například iPhone či iPad. Technologický gigant Apple již oznámil, že jeho zboží nyní nebude v Rusku možné kupovat přes internet. Kurz rublu podle zástupců americké firmy příliš kolísá na to, aby šlo správně nastavit ceny. Pokud by totiž znehodnocování měny pokračovalo, tak by byly produkty Applu relativně levnější například pro zákazníky z ciziny.

Apple reagoval na oslabující rubl již v listopadu, kdy zdražil iPad 6 o dvacet procent. Podobně se nyní chystá zakročit švédský nábytkářský řetězec IKEA, který oznámil změnu cen na 18. prosince.

Dalším příznakem krize je nákupní horečka. Zákazníci mají strach, že jejich úspory ztratí hodnotu, tak se je snaží směnit za cizí měnu nebo za ně nakoupit výrobky, které mají trvalou cenu – například umělecká díla, šperky nebo vybavení domácností. Podobně se chovali i například Čechoslováci na konci května 1953, když se začaly šířit zvěsti o možné měnové reformě.

Do obchodů podle listu Financial Times nyní vyrazili i Rusové. „Vybrala jsem z účtu část peněz a chci je vyměnit za dolar. Nikdo z nás neví přesně, co se děje, ale máme strach, že rubl bude dál padat,“ tvrdí jedna z obyvatelek Moskvy, které utvořily frontu před pobočkou Sberbank.

„Zájem o cizí měnu je trojnásobně až čtyřnásobně vyšší než ještě v pondělí,“ potvrzuje zaměstnanec pobočky Otkritije Bank. Agentura Ria Novosti již dopoledne reportovala, že některé směnárny v centru metropole přestaly eura a dolary prodávat, důvodem má být nedostatek zahraniční měny.

Nákupní horečka a výměna peněz

„Myslím si, že teď je nejvyšší čas vyrazit na všechny nákupy, které jste odkládali, protože zítra už může vše mít úplně jiné ceny,“ tvrdí sedmadvacetiletý Alexej Malachov, který právě utratil 18 tisíc rublů za mobilní telefon. Dodává, že před dvěma týdny si pořídil pračku, která už od té doby zdražila o čtvrtinu.

Enormní fronty se podle Financial Times tvoří od začátku týdne i v prodejnách Gucci, Topshop nebo v již zmíněné IKEA.

Právě podobné chování přitom tlačí rubl na ještě nižší hodnoty. Podle londýnského experta na ruskou ekonomiku Philipa Hansona je namístě slovo panika. „Propad rublu je mnohem dramatičtější, než by vzhledem k poklesu ropy odpovídalo. Takže jde podle mě hlavně o krizi důvěry,“ zdůrazňuje.

Pokles teprve hrozí

Ruský ekonom Igor Nikolajev, který vede Institut strategických analýz, navíc varuje, že až lidé všechny přebytečné peníze utratí, tak nastane teprve problém. Současný „konzumní boom“ podle něj může skončit během několika měsíců.

„Když se podívám do roku 1998, kdy Rusko nakonec vyhlásilo bankrot, tak hledání dna ještě podle mě u konce není,“ souhlasí analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Na propad ekonomiky připravuje Rusy i tamní centrální banka. Pokud se ceny ropy nezvednou ze současných 60 dolarů za barel, tak by podle ní mohl ruský HDP v příštím roce spadnout až o pět procent. Tržby z prodeje „černého zlata“ jsou totiž pro federaci klíčové – na příjmech jejího rozpočtu se podílejí zhruba jednou polovinou.

Se znehodnocováním, které způsobila především právě zlevňující ropa, má ruská měna problém už od poloviny srpna, kdy začala sankční válka s Evropskou unií. Začátkem prosince dolar zdražil na více než 50 rublů (zatímco v lednu 2014 stál 32,6 rublu) a toto úterý se krátce dostal až na 80 rublů za dolar. Aktuálně americká měna stojí okolo 69 rublů.

„Jen pro představu oslabení rublu v tomto roce je tak výrazné, jako kdyby česká koruna od začátku roku oslabila z 27,50 na cca 55 korun za euro a v posledních dnech oslabovala řádově o několik korun denně,“ vysvětluje Novák.

Cena za Krym

„Více jsme o tom začali mluvit až od konce října,“ říká o znehodnocení rublu Potapov. „Jsme si jistí, že politici s podobnou situací počítali. Ale minimálně já, moji kamarádi nebo rodina jsme to nebyli připraveni platit. Přeji si, aby tato krize brzy skončila,“ pokračuje. Zároveň ale dodává, že je to nejspíše cena za obranu ruských národních hodnot.

Podle guvernéra Krasnodarské oblasti Alexandra Tkačeva se však podobný vývoj dal čekat. „Zřejmě jsme si mysleli, že když se k Rusku připojí Krym, když uděláme tento politický krok, tak se nic nestane, Západ i Amerika to spolknou, Rusko zůstane silné a stabilní a vše bude stejně dobré jako dříve. Všichni jsme tleskali a říkali: Vynikající, Krym je náš. Teď ale musíme nést i odpovědnost a ztráty,“ uvedl pro server Moskovskij Komsomolec.

Rusko podle něj nyní sklízí plody svých politických vítězství. Je to podle něj cena, kterou ekonomika i obyvatelé dříve nebo později museli sdílet s prezidentem, vládou i celým národem. Moskevská důchodkyně Galina, která si nepřála zveřejňovat své příjmení, má ale jasno. „Koho máme za to obvinit? Spojené státy. Ty jsou nepřítelem,“ říká pro Financial Times.

„Lidé samozřejmě nadávají, asi jako u nás při zdražování. Ale nedávají vinu vládě. Ani sankcím ze Západu. Většina našich známých to prostě bere jen jako důsledek zlevňování ropy,“ myslí si však Lenka Svobodová.

Samozřejmě se podle ní najdou Rusové, podle kterých aktuální problémy uměle vyvolal Západ. „Jinak jsou si jistí, že už přežili v minulosti i horší věci, takže i tohle se zvládne. Dokonce v tom někteří vidí i pozitiva: Rusko se více semkne a bude soběstačnější, národ bude držet při sobě,“ uzavírá.

Inflace zrychlila

„Pořád se zvyšují také ceny jídla. Máme ale každoročně vysokou inflaci, takže to přežijeme,“ dodává Veronika Ternovskaja ze Samary.

Zdražování je v Rusku ve srovnání s Českem nebo zeměmi eurozóny, které se již déle než rok snaží vymýtit hrozbu deflace, skutečně vyšší, donedávna ale ceny rostly „jen“ šestiprocentním tempem. Od září se inflace pohybuje nad osmi procenty a v listopadu se dostala dokonce na 9,1 procenta.

Za vyšší ceny „může“ hlavně zdražení zboží z ciziny. Zatímco vývozcům znehodnocená měna pomáhá, protože jejich zboží začíná být na zahraničních trzích levnější, a tedy konkurenceschopnější, dovoz při znehodnocení měny stojí více.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.