Sobota 16. ledna. Svátek má Ctirad.

Otazníky a omyly kolem penzijních systémů

Penze Karel Smetana 23.01.2008 | 15:28 9 Komentářů

Platím si přece na důchod, tak se nenechám nějakou reformou připravit o to, na co mám nárok, zní velmi častý argument. Omyl. Nikdo „si“ na důchod neplatí. Všichni čeští zaměstnanci dnes platí důchody nynějších důchodců. Nepředplácejí si své vlastní, upozorňuje přední český ekonom Pavel Kohout.

Při diskusích o penzijní reformě se zpravidla probírá, kdo ji provede, případně neprovede. Odpověď vždy samozřejmě chybí. Stranou pozornosti obvykle leží dvě otázky zásadního významu: 1. Jaké jsou skutečné příčiny krize penzijního systému? 2. Co dělat v případě, pokud reforma nebude provedena?

Třetí otázku – jak by mohla penzijní reforma vůbec vypadat – není třeba si pokládat, protože žádná nikdy nebude. Vysvětlíme si proč, ale nepředbíhejme. Nejprve si povězme něco o myšlenkových kořenech současného penzijního systému.

Jak to bylo s Bismarcem
Každý finanční polovzdělanec ví, že dnešní penzijní systém je průběžného typu a že jej jako první zavedl německý kancléř Bismarck již v 80. letech 19. století. Od tohoto „faktu“ se odvozuje řada argumentů v jeho prospěch. Například „vidíte, jak dlouhou a úctyhodnou tradici má průběžný systém, a vy nezodpovědní reformátoři byste ho chtěli nahrazovat čímsi nevyzkoušeným a krajně nedůvěryhodným“.

Každý skutečný znalec historie penzijních systémů ovšem ví, jak to bylo s Bismarckem doopravdy. Bismarckův zákon o starobním a invalidním pojištění z července 1889 se podstatně lišil od dnešních průběžných systémů. Především, Bismarckův systém nebyl průběžný, nýbrž fondový, s plně kapitalizovanými rezervami („kapitalgedecktes System“). Příspěvky nebyly ihned vypláceny důchodcům, nýbrž shromažďovány ve fondu.

Ekonom Karel Engliš píše o fondových penzijních systémech Bismarckova typu v knize Soustava národního hospodářství z roku 1938: „Z příspěvků se tvoří kapitál pro každého pojištěnce, který se tráví rentou. Tento rozdíl je zvláště důležitý při zavádění pojištění, protože třeba napřed kapitál částečně nahromaditi, nežli začne pojištění působiti.“ Český penzijní systém žádnou kapitálovou rezervu nevlastní. Naposledy takovéto rezervy existovaly zhruba začátkem 50. let, než je komunisté promrhali.

Celý článek (původně vyšel v OVB Journal) najdete zde.

9 komentářů: “Otazníky a omyly kolem penzijních systémů”

  1. Jan Majer napsal:

    Martine, u článku by měl být uveden původní zdroj, tj. OVB Journal. Odtud to převzal Finanční poradce, pak FinWeb a od něj investujeme.cz. Ale to je drobnost. Jsem rád, že je o články z OVB Journalu zájem a že se dobré myšlenky dostávají k dalším čtenářům. Díky.

    • Martin Bouček napsal:

      Ahoj Honzo, doplnil jsem tam původní zdroj, tak je to snad v pořádku 🙂 Jsem s Tebou zajedno, že je moc dobře, že se dobré myšlenky dostávají k více čnenářům. Přeju hezký den a díky za zavítání 😉

      • Jan Majer napsal:

        Tak prý zdroj, odkud byl článek převzatý, není uvedený ani ve Finančním poradci. Sakra chlapi… 🙂

        • Martin Bouček napsal:

          Honzo, ale FinWeb zroj uvádí docela jasně „Článek vyšel v prvním čísle OVB Journal“ (mimochodem jsem si myslel, že když na článek jen upoutávám pozornost, že já nemusím ;-)).

  2. Vojta napsal:

    Je podivující kolik lidí si nechce přiznat pravdu a raději se bude vymlouvat. že mají malou mzdu, že PF mají malé zhodnocení. Osobně doporučuji tento model:
    500Kč/měsíčně do PF už od 18 let. Víc nemá smysl, jen maximalizujte st. příspěvek.
    1000Kč/ měsíčně do fondu životního cyklu (třeba Rentier Invest) od 18 let.

    Když se začne v čas do 60-65 let budete mít min. dva milióny korun. P.S. v tomto státě není nikdo kdo by od 18 let nemohl ukládat 1500 měsíčně.

    • Miroslav Piták napsal:

      Nevím kolik mladých lidí si může dovolit spořit již od 18 let 1500 Kč/měs., když musí v nejbližších letech řešit otázku financování vlastního bydlení, takže krátkodobé priority ustupují před dlouhodobými.
      Nicméně s Vámi souhlasím v tom , že je třeba začít co nejdříve, byť i s nízkými měsíčními částkami. Úrokový efekt je velmi výrazný a každý rok prodlení je na konci výrazně poznat v podobě nižší naspořené částky nebo je nutné spořit (investovat) vyšší částku při pozdějším zahájení spoření na důchod.

      • Petr napsal:

        Založili jsme se spolužákem korporaci 🙂 Je nám 20, každý jsme dali 25 000 Kč z brigád, za to dohromady koupili jeden dluhopis se zhodnocením 7,5% p.a. (po zdanění něco méně), výnosy z dluhopisu (3850 ročně) chceme dál investovat – poradíte někdo? Rozpustit to do penzijního připojištění (s tím, že zbytek do „pětistovky“ doplatíme), nebo byste doporučovali něco jiného? Nejsme zkušení investoři, jen zkoušíme, jak by mohly peníze pracovat pro nás…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.