Zlepšení poptávky a optimističtější výhled týkající se výrobní aktivity se v červenci postaraly o zvýšení nálady průmyslníků. Ta vzrostla o 2 body na –7,7 bodu, tedy na nejvyšší hodnotu od června 2012. Nicméně zlepšení poptávky bylo pouze mírné. Čili existuje stále markantně více podniků, pro které je aktuální úroveň zakázek neuspokojivá, než těch, co ji hodnotí jako relativně dobrou. S tím koresponduje také fakt, že více než 60 % průmyslníků uvádí nedostatečnou poptávku jako hlavní bariéru růstu produkce. Před rokem to uváděl jen zhruba každý druhý. Další střípek do mozaiky s názvem „málo zakázek“ vkládá i poslední údaj o využití výrobních kapacit, kterých bylo v červenci o necelých 20 % více než je třeba. Jinými slovy, nadkapacita v průmyslu je pětinová, což je lehce více než v červnu, ale méně než na začátku roku. Pro srovnání, v roce 2008 průmyslníci využívali svých kapacit z 90 %. Například v USA jsou výrobní kapacity nyní využívány z necelých 78 %, v roce 2008 to bylo ale zhruba z 82 %.
Při přimhouření oka se dají v dnešních datech najít i příznivější indicie. Pro zaměstnanost se vyhlídky lehce zlepšily. Nejenom že podnikatelé hodlají zvýšit výrobní aktivitu, ale k tomu také plánují nabírat nové pracovníky. Navíc 2,8 % respondentů označilo za hlavní bariéru růstu produkce právě nedostatek zaměstnanců, což je nejvíce za poslední rok.
A výhled pro nejbližší měsíce také není nejhorší. Nákupní manažeři totiž v červenci ukázali (dnešní předběžný odhad), že se podmínky v průmyslu znatelně zlepšily. Příslušné ukazatele lámaly několikaměsíční rekordy, například zpracovatelé působící v eurozóně dosáhli na nejlepší hodnotu za posledních 25 měsíců (52,3 bodu). Nové průmyslové zakázky podpořeny především zahraniční poptávkou (ne případ Německa) dokonce vzrostly poprvé od května 2011. Optimistický je také fakt, že zlepšení nenastalo pouze v Německu nebo ve Francii, ale i na periferii eurozóny.
Možná až překvapivý růst důvěry českých spotřebitelů se v červenci zastavil, když příslušný indikátor klesl z –19 na –20,5 bodu (tříměsíční minimum). Důvodem jsou především vyšší obavy o ztrátu zaměstnání. Průmyslníci ale ukázali, že by Češi mohli být v tomto směru klidnější. Svoji roli mohl také sehrát růst cen benzínu v posledních dnech, nicméně spotřebitelé se v současnosti růstu cen zásadním způsobem nebojí.
Ing. Filip Fyrbach, makroekonomický analytik GE Money Bank
REKLAMA
