Holešov – „Jsem rád, že se toho nedožiju“, zvedá se od záhonku svého činžovního domu důchodce Zdeněk Bártek.
Ani ne sto metrů za jeho zády se z roviny jako stůl zvedá mohutný, několik kilometrů dlouhý protihlukový val, za kterým se tyčí vodojem s velkým nápisem Průmyslová zóna Holešov.
„Proti pneumatikám su ale ochotný jít do ulic, ať mně klidně zastřelí,“ zlobí se nad záměrem postavit v části zóny továrnu Mitas na výrobu pneumatik pro traktory a motocykly. Podle důchodce jde o chemickou výrobu, a ta do zóny nesmí.
„Jsme pro smích celé republice,“ lamentuje o pár kilometrů dál mladý tatínek. Na opačné straně zóny, na okraji vesnice Zahnašovice právě tlačí kočárek po cestě s výhledem na ohromnou rovinu budoucího průmyslového srdce Zlínského kraje. Své jméno prozradit nechce.
