Za prvé, investoři se mohou bát, že padající cena ropy není pouze nahodilým nezávislým jevem, ale může odrážet hlubší problémy ve světové ekonomice – konkrétně slabší poptávku. Pokud by byly nižší ceny ropy symptomem hlubších problémů (slabé poptávky), nemusí být tak zvláštní, že s sebou táhnou dolů i dlouhodobější inflační očekávání. Toto vysvětlení by možná dávalo smysl při pohledu do Číny. Dlouhodobá inflační očekávání ale v posledních měsících padají především v Evropě a v USA, kde domácí poptávka spolu s trhem práce zůstává relativně silná.Druhým vysvětlením může být vysoká volatilita tržních inflačních očekávání – počítaných na základě obchodovaných inflačních swapů. Ukazuje se, že inflační očekávání destilovaná z dotazníků mezi tržními účastníky jsou daleko stabilnější. I ta šla ale v posledním kvartále dolů (na 1,8 %).
Zbývá tedy ještě poslední vysvětlení. Trhy ztrácí důvěru v to, že centrální banky mají inflaci pod kontrolou, a to i v dlouhém období. Inflace v eurozóně zůstane v roce 2016 čtvrtým rokem hluboko pod cílem a řadě hráčů na trzích může docházet při systematickém podstřelování inflačního cíle trpělivost. Při pohledu na stabilní jádrovou inflaci (očištěnou o benzín, energie a potraviny) a dobré výkony trhu práce, se ale nelze ubránit dojmu, že v delším období se rozumné inflace opět dočkáme.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
