Na vystoupení v Mezinárodním měnovém fondu navíc otevřeně řekla, že super-uvolněná měnová politika podle ní neohrožuje stabilitu finančního systému. Necítí tak při rozhodování potřebu brát v potaz jiné faktory než inflaci a zaměstnanost.
Jako větší problém vidí finanční stabilitu Banka pro mezinárodní platby (BIS). Ta ve své poslední zprávě zveřejněné naopak nabádá velké centrální banky před tím, aby neprotahovaly období super-nízkých sazeb. BIS přiznává supeuvolněné měnové politice pozitivní roli těsně po pádu Lehman Brothers, kdy světu hrozil finanční kolaps. Teď je ale její účinnost podle BIS minimální a uvolněné měnové kohouty pouze výrazně zvyšují ochotu investorů riskovat a nafukují nerovnováhy na rozvíjejících se trzích.
BIS zvlášť varuje před rychlým nárůstem zahraničního dluhu v rozvíjejících se ekonomikách (http://www.bis.org/publ/arpdf/ar2014e4.htm). Od začátku roku 2008 se zahraniční dluh v rozvíjejících se ekonomikách zvýšil o 2 biliony dolarů. Řada studií přitom ukazuje, že je to přímý důsledek uvolněných měnových podmínek v USA, které jsou rozvíjející se ekonomiky fakticky nucené dovážet.
Janet Yellenová ovšem v tuto chvíli jasně ukazuje, že nehodlá nic měnit na úzké orientaci měnové politiky na domácí inflaci a trh práce. Podobně jako v minulosti tak hrozí, že otočení amerického měnově-politického kormidla s sebou nakonec přinese dramatičtější zvraty. Ty části globálního finančního systému, které si v minulosti zvykly na levný dolar a zvyšovaly své zadlužení nebo naopak pomalu odbourávaly předlužení, mohou mít problém. Podle odhadů BIS mezi trojici hisotricky nejpředluženějších ekonomik v tuto chvíli patří Čína, Francie a Turecko (bráno vůči dlouhododobému průměru dluhové služby).
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
REKLAMA
