Pondělí 21. června. Svátek má Alois.

Návrh finanční ústavy počítá i s brzdou na růst důchodů

Investice 28.05.2014 | 10:41 0 Komentářů

Ministerstvo financí navrhuje dluhovou brzdu ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. Po překročení této hranice by stát musel hospodařit s vyrovnaným rozpočtem.

Návrh finanční ústavy počítá i s brzdou na růst důchodů

Praha – Ministerstvo financí poslalo do připomínkového řízení návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavu. Ta například počítá se zřízením tříčlenné národní rozpočtové rady nebo s dluhovou brzdou ve výši 55 procent hrubého domácího produktu.

Finanční ústava zavádí hlavně omezení pro zadlužování státu, které vyžaduje po ČR i EU. Zákon ovšem omezuje i výši zadlužení u obcí a krajů.

Zatímco dřívější návrh z dob ministra financí Miroslava Kalouska počítal s možnými kroky a opatřeními již při dosažení výše dluhu 40 procent HDP, nový návrh z dílny MF počítá pouze s hranicí 55 procent HDP. Loni byl vládní dluh 46 procent HDP.

Pokud tedy zadlužení překročí stanovenou hranici, bude muset podle návrhu vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Zároveň by se měla snížit platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů o pětinu a nebudou přiděleny peníze na odměny za práci v sektoru veřejných institucí. Vláda bude moci rovněž rozhodnout o nižším zvýšení vyplácených důchodů, než stanoví zákon.

K těmto krokům nebude muset kabinet přistoupit například v případě nouzového nebo válečného stavu, kvůli odstraňování následků živelních pohrom nebo v případě významného zhoršení ekonomického vývoje. Opatření se rovněž neuplatňují po dobu dvanácti měsíců od dne vyslovení důvěry vládě po jejím jmenování.

Rada za 20 milionů

V případě obcí a krajů by zadlužení nemělo podle návrhu přesáhnout 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud se tak ovšem stane, budou muset územní samosprávné celky celkovou výši svého dluhu začít snižovat, jinak jim hrozí, že nebudou dostávat výnos z některých sdílených daní. Mezi ně například patří daň z přidané hodnoty (DPH).

Návrhy MF dále počítají i se zřízením tříčlenné Národní rozpočtové rady. Ta bude mít za cíl hodnotit plnění rozpočtových cílů, sledovat hospodaření veřejných institucí a vypracovávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

„Zřízení Národní rozpočtové rady si v prvním roce jejího fungování vyžádá náklady ve výši zhruba 24 milionů korun. V dalších letech lze očekávat celkové roční náklady na fungování rady ve výši 20 milionů korun,“ uvádí materiál. Funkční období člena rady bude šest let.

Vedle toho by měl vzniknout i Výbor pro rozpočtové prognózy. Ten by měl hodnotit prognózy ministerstva financí a měl by mít sedm členů, včetně předsedy.

Protože jde o ústavní předlohu, koalice se o její podobě musí dohodnout s opozicí. Ministerstvo navrhuje účinnost zákona od ledna příštího roku. Opatření u zadlužení obcí by pak měla fungovat od roku 2018.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.