Praha – Na několika stech kilometrů silnic první třídy by od roku 2016 mohli řidiči legálně jezdit rychlostí až 110 kilometrů za hodinu místo dosavadních devadesáti. Nově se z nich mají stát takzvané rychlostní silnice.
Současně si „papírově“ polepší většina dosavadních rychlostních silnic – stanou se z nich klasické dálnice. Dálniční síť České republiky se díky tomu rozšíří zhruba o 300 kilometrů, maximální rychlost 130 kilometrů za hodinu se nezmění.
Počítá s tím návrh novely zákona o pozemních komunikacích, který dokončilo ministerstvo dopravy a jejž posílá do připomínkového řízení.
Návrh je prakticky shodný s materiálem, který schválila už loni v dubnu tehdejší vláda vedená Petrem Nečasem. Kvůli pádu vlády a předčasnému rozpuštění Sněmovny ale tehdy poslanci nestačili novelu schválit. První plán na nové pojetí rychlostních silnic s dálnicemi se přitom objevil už v roce 2008.
REKLAMA
„Nové projednání vládou je nutné i kvůli tomu, že návrh nyní obsahuje i část týkající se možnosti urychlení výstavby nových komunikací,“ vysvětlil online deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák.
Jednodušší značení
Kdo nyní jede například z Prahy do Liberce nebo směrem na Karlovy Vary, vnímá tamní čtyřpruhové komunikace jako klasické dálnice. Ale například zahraniční investor, který si jen prohlíží méně podrobnou mapu České republiky, je vnímá jako obyčejné silnice. Formálně jde totiž „jen“ o rychlostní silnice, nikoliv dálnice, což právě některé zahraniční mapy rozlišují.
V České republice existují dvě různě značené komunikace „dálničního typu“. Obě mají nejméně dva pruhy v každém směru, jsou shodně zpoplatněné, platí na nich stejná maximální dovolená rychlost, nové stavby jsou v zásadě i stejně kvalitní. Zejména starší silnice pro motorová vozidla se od dálnic liší „ostřejšími“ zatáčkami, kratším nebo zcela chybějícím připojovacím pruhem u vjezdů a užšími odstavnými pruhy.
Odlišné označení zbytečně mate nejen zahraniční investory či turisty, ale také tuzemské řidiče. Za převedení rychlostních silnic (jen těch, které splňují příslušné parametry) pod dálnice se už před lety přimlouvala i státní agentura CzechInvest, která do Česka láká zahraniční investory.
REKLAMA
Nové pojetí rychlostních silnic
Ani po zmíněném sjednocení ale kategorie rychlostních silnic nezanikne. Podobně jako v zahraničí se tak totiž nově mají označit některé moderní čtyřpruhové silnice, které dosud nejsou vedeny jako rychlostní. Typicky jde o komunikace poblíž Písku, Liberce či Zábřehu na Moravě nebo třeba přivaděče k dálnici u Plzně nebo Jihlavy.
V kategorii rychlostních silnic, u nichž bude oproti dosavadnímu pojetí snížena rychlost ze 130 na 110 kilometrů za hodinu, mají dále zůstat i ty „horší“ z dosavadních rychlostních silnic, například mezi Vyškovem a Olomoucí. Ministerstvo připomíná, že starší rychlostní silnice byly za socialismu stavěny obvykle pro maximální rychlost 100 kilometrů za hodinu, po plošném zvýšení na 130 kilometrů se staly rizikovějšími.
Z „obyčejných“ silnic první třídy se má pod nově pojaté rychlostní silnice zařadit zhruba 25 úseků, čímž by se nejvyšší dovolená rychlost zvýšila z dnešních devadesáti na 110 kilometrů za hodinu. Jde o směrově oddělené úseky komunikací se čtyřmi pruhy a s mimoúrovňovými křižovatkami.
V další fázi by se rychlost mohla zvýšit i na komunikacích jen se třemi či dvěma pruhy, které nemají křižovatky a odbočky.
REKLAMA
Ušetří se na stavbě
Nezbytné náklady na přeznačení vybraných rychlostních silnic na dálnice odhaduje Ředitelství silnic a dálnic na 3,5 milionu korun. Ministerstvo ale počítá, že celá akce se státu vyplatí.
Rychlostní silnice v novém pojetí totiž nebudou tak velkoryse pojaté jako dosud. Mají kopírovat terén, zaberou méně prostoru, a tím se výrazně sníží jejich investiční náročnost. Plánované dálnice pak bude možné stavět v polovičním profilu nebo se třemi pruhy s možným rozšířením na plný profil v případě nárůstu intenzity dopravy.
Pravidla se liší
Používání značky rychlostní silnice není v Evropě jednotně upraveno. Obvykle jsou ale čtyřpruhové komunikace dálničního typu vedeny jako dálnice, přestože některé komunikace vypadají hůře než současné české rychlostní silnice.
Například v Itálii je hlavní severojižní dálnice místy užší než české rychlostní silnice, chybí na ní odstavné pruhy a podobně. V řadě zemí včetně Německa je na těchto komunikacích trvale omezena rychlost na 110 či 100 kilometrů za hodinu – přesto jde papírově stále o dálnice.
Jako silnice pro motorová vozidla jsou v Německu značeny jen kvalitnější silnice první třídy. Většinou jde o obchvaty měst a obcí či „napřímení“ starých komunikací. Jsou sice širší a rovnější než běžné silnice, mívají mimoúrovňové křižovatky, ale v zásadě mají jen jeden pruh pro každý směr a maximální dovolená rychlost je 100 kilometrů za hodinu.
