Udržitelnost růstu ceny je otázkou, vzhledem k stále převyšující nabídce nad poptávkou. Zajímavou otázkou je, do jaké míry může za dosavadní pokles ceny černého zlata politika americké centrální banky (Fed).
Banka od konce roku 2008, tedy více než 6 let drží základní úrokovou sazbu v rozmezí 0 – 0,25 procenta, což podle všeho podpořilo kromě jiných investic i investice do těžby ropy z břidlic. Díky nízkým nákladům a výborné dostupnosti úvěrů mohly těžební společnosti investovat do rozvoje technologií a hledání nových nalezišť. Je dost pravděpodobné, že kdyby finanční krize nepřinutila Fed snížit sazby až k nule, pak bychom dnes nebyli svědky břidlicového „boomu“ a levné ropy.
Rovněž mezinárodní agentura pro energii (IEA) ve své zprávě uvedla, že pokles ceny ropy je způsoben zvýšením těžby ropy z břidlic, poklesem globální poptávky a neochotou zemí OPEC snížit denní produkci. Dalším faktorem, který se projevuje od poloviny loňského léta, je dražší dolar. Ten posiluje na základě tržních očekávání, že Spojené státy letos po 6 letech zvýší základní úrokovou sazbu, čímž se zásadně odliší monetární politika USA od té evropské nebo japonské, kde banky tisknou peníze a na vyšší sazby nyní ani nemyslí.
Michala Moravcová, analytik finančních trhů @bossacz
