Finanční krize Českou republiku nezasáhla. Jsou už české banky v bezpečí?
Finanční krize nás nepostihla, protože české banky nenakoupily aktiva toxikovaná těmi nejrůznějšími rizikovými obchody, které způsobily krizi hypotečních úvěrů. Většina aktiv českých bank je tvořena korunovými vklady. Lidé se tu nezadlužují v eurech ani v jiných měnách. Díky tomu jsme první fázi přežili relativně ve zdraví.
Navíc jsme reagovali fakticky jako druhá země v Evropě, hned po Irsku, zvýšením garancí vkladů. V této fázi nehrozí, že by české banky neměly likviditu. Ale hrozí několik věcí, které neumíme úplně ovlivnit. Za prvé banky nemají důvěru v trh, a tím pádem zamrzl celý úvěrový tok. Za druhé mám trochu obavu, jak se mohou chovat ohrožené matky našich bank, protože v Česku máme jen dceřiné společnosti.
Není tedy vyloučeno, že finanční krize přijde až ve druhé vlně?
Bankám hrozí něco, co bych nazval sekundárním problémem, pokud začne domino efekt, jaký nastal v Lotyšsku nebo Maďarsku. Také může dojít k tomu, že postupně začnou mít problémy podniky. Dramaticky poklesla poptávka, což na takovou ekonomiku, jako je naše, kde tvoří osmdesát procent hrubého domácího produktu export, může mít drastický dopad. Z dobrých úvěrů se stanou špatné úvěry a banky začnou mít těžkosti. Objevil se také problém, že nás finanční svět zcela úmyslně hází do jednoho balíku, do jakéhosi odpadkového koše východní Evropy, a tak zhoršuje parametry pohledu investorů. To nám komplikuje život. Koruna proto klesá trochu rychleji, než by bylo záhodno.
REKLAMA
Možnosti politiků jsou omezené. Ale mohou bankám pomoci, aby k takové situaci nedošlo?
Bez zdravých bank překonat krizi prostě nepůjde. Podnikatelé, kteří mají sice problémy, ale mají ještě zajištěnu nějakou výrobu i poptávku a jsou schopni v normálních časech výrobu udržet, se bez peněz z bank neobejdou. Neexistuje žádný jiný postup, než jaký jsme udělali v devadesátých letech, tedy vyřezat z bank – a to se dnes týká spíš zahraničních bank než těch našich – toxická a znehodnocená aktiva a rozložit je v čase. Když banky nebudou mít důvěru v sebe samy, v trh a budoucnost, tak úvěry podnikatelům prostě poskytovat nebudou.
I česká vláda ale přijala opatření, aby rozhýbala bankovní trh.
Soustředili jsme se na soubor opatření, která mají odstranit úvěrový blok, a to jak pro exportní úvěry, což se týká hlavně středních a větších podniků, tak i pro provozní úvěrování, které je připraveno pro malé a střední firmy a zemědělské podniky. Ten stimul, kdy vkládáme řádově miliardy, umožňuje profinancovat 25 až 30 miliard exportních úvěrů a 90 miliard provozních úvěrů, což pomůže udržet výrobu, kterou mají podniky nasmlouvanou.
Jak chcete pomoci firmám, které nemají zajištěny zakázky pro plnou výrobu?
REKLAMA
Další kroky protikrizového plánu vedou k udržení zaměstnanosti a výroby, pokud existuje poptávka. Firmám, které mají pokryty poptávku třeba na tři dny práce v týdnu nebo dva týdny v měsíci, můžeme pomoci prostřednictvím strukturálních fondů. Z nich je možné poskytnout zaměstnancům v době, kdy pro ně práce není, peníze na školení a rekvalifikaci. Místo toho, že je podnikatel pošle domů za 60 procent mzdy, jim stát garantuje ze strukturálních fondů 80 procent mzdy včetně sociálních a zdravotních odvodů. Myslím, že to je opatření, které v souběhu s těmi ostatními může zajistit, jak udržet lidi v práci, protože náklady na nezaměstnané jsou podstatně vyšší.
Celý rozhovor s Mirkem Topolánkem čtěte v článku Libuše Frantové " Mirek Topolánek: až do voleb bez reforem " na serveru
Profit.cz
