Makroekonomická prognóza KB: Průmysl šlape na plyn

Podhodnocená měna by měla pomáhat zvýšit reálnou průmyslovou produkci od druhé poloviny roku. I přes intervence a následné oslabení koruny bude letos inflace nejnižší od roku 2003, po dvou letech poklesu se dočkáme růstu reálných mezd. Stabilizovat by se měla i míra nezaměstnanosti.

Recese v české ekonomice skutečně skončila prvním čtvrtletím loňského roku. Trvala šest čtvrtletí, byla nejdelší v historii a znamenala kumulativní propad reálného HDP o 2,8 %. Ve druhém kvartále loňského roku si už česká ekonomika polepšila mezičtvrtletně o 0,3 % a ve třetím o 0,2 %. Nutno ovšem podotknout, že zde nás ČSÚ vylekal zveřejněným odhadem ve výši –0,5 %, kterýž byl ovšem následně ve dvou vlnách revidován. Ekonomika zřejmě rostla i v loňském závěrečném čtvrtletí, podle našeho odhadu oproti předchozímu kvartálu o silných 0,6 %. Na pokračující oživení ukazují měsíční data, když vyšší byla ve čtvrtém čtvrtletí dle našich odhadů průmyslová výroba i maloobchodní tržby podpořené oslabením koruny a snahou spotřebitelů nakoupit za předintervenční ceny.

Zatímco za rok 2013 zřejmě vykáže česká ekonomika pokles reálného HDP o 1,4 %, v letošním roce by si měla o 1,5 % polepšit. Ze začátku roku bude největším tahounem průmyslová aktivita, kterou prozatím táhne nahoru oživení u našich největších obchodních partnerů. Naše prognóza je postavena na průměrném růstu německé ekonomiky o 0,3 % každé čtvrtletí. Situace v českém průmyslu se výrazně vylepšuje již od července 2013, když do loňského listopadu se výroba zvedla kumulovaně již o 5,5 %. Hlavním tahounem je oživení v automobilovém průmyslu. Na pokračující růstové trendy ukazuje konjunkturální průzkum a další ukazatele sentimentu. Ziskovost v exportně orientovaném průmyslu by mělo vylepšit i oslabení koruny ze strany ČNB (čemuž nezabrání ani dočasné ztráty z kurzového zajištění, když podíl zajištěných vývozů dle ČNB dosahoval okolo 35 %; podíl finančních transakcí v eurech mezi rezidenty na území ČR je pak lehce nad 10 %). Celkově očekáváme za celý letošní rok vzestup průmyslové výroby o 5,9 %.

Z poptávkového pohledu by měly k letošnímu hospodářskému růstu pozitivně přispívat spotřeba domácností a patrně i vlády, fixní investice a čisté exporty. Oživení by tak mělo být jiného charakteru než v roce 2010 a 2011, kdy hlavním tahounem byly čisté exporty.

• Spotřebu domácností letos podpoří zejména nízká inflace, která bude stát za růstem reálných mezd o 1 % (při nominálním růstu o 2 %). V průměru by se pak neměla výrazněji zvýšit ani míra nezaměstnanosti, když podíl nezaměstnaných se nachází poblíž svého bodu zvratu. Spotřeba by tak měla přidat v průměru 0,6 %. To samozřejmě pomůže i maloobchodníkům.
• Vládní spotřebu i fixní investice by již neměla omezovat fiskální konsolidace, pozitivně by pak mělo investiční aktivitu pomalu začít podporovat stavebnictví a zvyšující se průmyslová výroba. Využití kapacit v průmyslu se totiž nacházelo ve Q4 13 na úrovni 82,2 %, což je jen 1,7 procentního bodu pod dlouhodobým průměrem, který je konsistentní s růstem investic okolo 2 %. Fixní investice by tak letos měly vzrůst o 1,8 %.
• Pozitivní příspěvek lze očekávat i od čistých exportů, kterým pomůže oživení na trzích našich největších obchodních partnerů a postupně i oslabení koruny, které se projeví spíše ale až ve druhé polovině roku. Na druhou stranu oživení domácí poptávky bude tento příspěvek do velké míry brzdit, jelikož dovozní náročnost u fixních investic se pohybuje okolo 80 % a u spotřeby domácností cca 35 %.

I přes výrazné oslabení koruny bude letošní inflace nejnižší od roku 2003, když v průměru by měla dosáhnout pouze 0,9 %. Důvodem je samozřejmě pokles cen regulovaných položek. Ty by letos měly v průměru klesnout o 1,5 % hlavně díky levnější elektřině, vloni naopak o 1,8 % vzrostly. Dle našich odhadů by měly letos vzrůst ceny potravin v průměru o 2,6 % a ceny pohonných hmot o 3,7 %. Jádrová inflace by se měla dostat do kladného teritoria (+0,8 %), když největší vliv zde bude mít oslabení koruny. Loňský pokles v jádrové inflaci o průměrných 0,5 % byl do značné míry ovlivněn jednorázovými faktory, když zvýšení nepřímých daní vedlo k poklesu ziskových marží, a významný dopad mělo i zvýšení konkurenčního boje u telekomunikačních služeb. Další zrychlení inflace očekáváme v roce 2015, když vidíme průměrný růst spotřebitelských cen o 2 %, což je přesně inflační cíl ČNB.

Již během prvního pololetí letošního roku očekáváme posílení koruny směrem ke 27,10 CZK/EUR a jeho stabilizaci nad centrální bankou cílovanou úrovní 27,00 CZK/EUR. To se bude dít v případě, že se bude naplňovat inflační prognóza ČNB. Poptávka po korunách bude postupně sílit s tím, jak exportéři začnou díky kurzovému zvýhodnění generovat nová eura. Opuštění politiky slabé koruny ze strany centrální banky očekáváme až v situaci, kdy začnou růst inflační tlaky a prognóza centrální banky bude ukazovat na nutnost zpřísnění měnových podmínek. To se podle našeho názoru stane v polovině roku 2015. Předpokládáme řízený proces opouštění intervenčního režimu a posílení koruny do oblasti 26,50 CZK/EUR v závěru roku 2015.

Zdroj: Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka                                                     

Poznámka: () zahraniční obchod dle přeshraniční statistiky; (**) Složky inflace jsou očištěny o primární dopad daňových změn