Fakt, že nedošlo k “runu” na banky znamená pro Kypr jedno dílčí vítězství v tom smyslu, že se ekonomika vyhnula otevřené bankovní krizi. Nyní, když víme, že drobní střadatelé nevzali kyperské banky útokem, bude dobré monitorovat, jak se na tamní ekonomice podepíší uvalené kapitálové kontroly. Pochopitelně, že pro extrémně malou a tudíž zcela otevřenou ekonomiku, jež je plně závislá na turistickém ruchu, by bylo žádoucí, aby vládní autority mohly kapitálové kontroly odstranit co nejdříve.
S úspěšným znovu otevřením kyperských bank tedy tento problém pomalu mizí z radaru globálních finančních trhů, což minimálně krátkodobě může přinést rizikovým aktivům úlevu (viz včerejší atak historických maxim ze strany akciového indexu S&P500). Co se pak týká dalších rizikových faktorů, zde může v nejbližších měsících opět “zlobit” eurozóna a to jednak skrze (nevyrovnaně) slabý hospodářský výkon a jednak skrze politickou nestabilitu v Itálii.
Připomeňme, že včera po více než měsíci uznal lídr italské levice a těsný vítěz posledních voleb, že nedokáže postavit vládu. Ani pravice vedená Silviem Berlusconim, ani hnutí Pět hvězd vedené komikem Beppe Grillem nehodlalo levicovou vládu vedenou Pierluigi Bersanim podpořit. Míč je tedy na straně italského prezidenta Napolitana, aby určil další postup. Vzhledem k rozložení sil v parlamentu, jsou možnosti prezidenta hodně okleštěné a navíc mu za pár týdnů končí mandát. Může se tedy snadno stát, že již brzy bude Itálie nejen bez vlády, ale i bez prezidenta.
Jan Čermák, analytik ČSOB
