Na první pohled to tedy vypadá, že po ultralevných dovozech z Mexika si Trumpova admistrativa hodlá posvítit na příliš levné německé bavoráky, respektive na to, že USA mají kvůli podhodnocenému euru (čti proxy-marce) s Německem třetí největší obchodní schodek. Proč však vlastně euro posiluje, když Trumpovi lidé hrozí eurozóně, že si posvítí na její levný dovoz? Reakce mexického pesa na Trumpovy ochranářské výroky byla přece přesně opačná…
Celá věc s podhodnoceným eurodolarem je daleko složitější a mimo jiné v sobě zahrnuje i politiku Fedu, což jeho dnešnímu zasedání dává novou dimenzi. Bude-li totiž D. Trump chtít levný dolar, tak nemusí spoléhat jen na svoje tweety či verbální intervence. Posty dvou guvernérů ze sedmi, kteří sedí v čele Fedu (výboru FOMC), jsou totiž neobsazeny a pokud bude chtít nový prezident vychýlit vedení americké centrální banky ve prospěch slabšího dolaru, může to udělat relativně rychle v personální rovině. A to je oč tu běží – tedy zdali politika relativně stabilního a silného dolaru bude zpochybněna nejen na úrovní Bílého domu, ale samotného Fedu.
Noví lidé v FOMC jsou však záležitostí až následujících týdnů či spíše měsíců, pojďme proto raději k dnešnímu sezení. Bude opět o pečlivé četbě komentáře FOMC. Očekáváme sice, že úrokové sazby Fedu se nezmění a v následném komentáři FOMC dojde jen ke kosmetickým změnám, avšak jeho vyznění bude lehce jestřábí. Silným signálem může být zejména úprava fráze o “zhruba” vyrovnaných (makroekonomických) rizicích. Ta může být zjednodušena na suché konstatování, že rizika jsou “jen” vyrovnaná (“balanced”, nikoliv “roughly balanced”), přičemž pokud se k tomuto drobnému opomenutí Fed uchýlí, tak by to signalizovalo, že březnové zvýšení úroků je ve hře.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
