Koruna neposiluje vůči všem stejně – kdo se musí vyrovnávat s nejvýraznějšími zisky?

Od začátku roku euro zpevnilo (vůči dolaru) o necelých 14 % – částečně díky dobrým výkonům ekonomiky, ale do velké míry kvůli tomu, že ECB “pouze” začala připouštět ukončení QE. Debaty nad koncem měnové expanze začnou ve Frankfurtu pravděpodobně již na zářijovém zasedání. Mario Draghi a jeho družina ale budou pravděpodobně velice opatrní a finální verdikt ohledně strategie ústupu se trhy nedozví dříve než v říjnu.

Zisky eura na frontě s dolarem se odráží i v Česku. Vůči euru sice koruna posílila od konce intervencí “jen” přibližně o 3,5 %. Vůči dolaru jsou zisky výrazně vyšší, stejně tak jako vůči měnám primárně navázaným na dolar. Od konce intervencí koruna posílila o 14 % vůči korejskému wonu a o 12 % vůči čínskému juanu. Sestavili jsme také na týdenních datech efektivní kurz koruny, který bere v potaz 13 hlavních měn (váženo obratem zahraničního obchodu). Ten na začátku srpna od konce intervencí zpevnil již o 5,3 % – a to především díky pohybům na euro/dolaru, wonu a juanu.

Rozdílné zisky koruny vůči jednotlivým měnovým zónám dopadají na českou ekonomiku nerovnoměrně. Sestavili jsme proto také specifické efektivní kurzy pro jednotlivé sektory ekonomiky. Od konce intervencí největšímu posílení kurzu čelí výrobci kancelářských strojů primárně orientovaní na dovoz a vývoz z asijských zemí (7,3 %). Naopak jedno z nejmenších posílení kurzů řeší zemědělští výrobci orientovaní primárně na sousední trhy ve střední a východní Evropě nebo na eurozónu. Producenti masa mají kurz od konce intervencí silnější “pouze” o 3,3 % (viz grafy níže).

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance

^REKLAMA