Tenkrát to pro francouzské motoristy byl docela šok. Když jsme s kamarády s nablýskanou Škodou 125 v roce 1990 zastavili na dálničním odpočívadle poblíž Paříže a jako jindy a na jiných místech si začali přímo v kufru na plynovém vařiči vařit vodu na kávu. Pár se jich po chvíli odvážilo a přišlo se zeptat, kdeže vlastně to auto má motor.
Tou dobou už v závodě mladoboleslavské Škody v Kvasinách končila výroba modelu Rapid, což byla poslední Škodovka, která měla motor vzadu a poháněnou zadní nápravu. Od modelu Favorit už všechny Škodovky mají motor vpředu a pohon buď předních nebo všech čtyř kol.
Motor vzadu a pohon zadní nápravy měly celkem tři modelové řady – 1000 MB, Škoda 100 a Škoda 105/120/130. Cesta touhle víceméně slepou uličkou trvala 26 let.
Nebyly hřídele, nebyl motor vpředu
Vše začalo v polovině 50. let, kdy se začaly tvořit návrhy vozu, který by měl nahradit tehdejší Spartak. Zadání bylo postavit lehký a úsporný vůz dostatečně prostorný pro čtyři lidi. Proto se musela použít bezrámová konstrukce a samonosná karoserie. Nakonec se pro výrobu tisícovky vybudovala nová moderní továrna.
