Čtvrtek 09. prosince. Svátek má Vratislav.

Konec daňového ráje na Kypru?

InvesticeMakro 19.03.2013 | 16:40 0 Komentářů

Problémy Kypru k sobě poutají zvýšenou pozornost už nějakou dobu, v posledních dnech se však ještě podstatně vystupňovala. Silná provázanost jeho přerostlého bankovního sektoru s řeckým byla hlavní příčinou vážných problémů, které si vynutily jednání o poskytnutí pomoci od EU a Mezinárodního měnového fondu (komentář České spořitelny).

Rozsah této pomoci byl odhadován na 17,5 mld EUR. Protože však tato částka vzbuzovala obavy, že ji Kypr nebude schopen splatit, dostane Kypr pouze podstatně nižší částku 10 mld EUR (což je zhruba odhadovaný objem prostředků potřebných na rekapitalizaci kyperského bankovního sektoru). Ve srovnání s předchozími případy (Řecko, Irsko, Portugalsko), u kterých se finanční pomoc pohybovala řádově na 100 mld EUR, jde samozřejmě o podstatně nižší a tedy pro řadu členských států EU přijatelnější částku. Další potřebné prostředky získá Kypr především z kontroverzního zdanění bankovních vkladů (5,8 mld EUR), vyšší daně z příjmů právnických osob a privatizace. Podmínky však ještě musí schválit kyperský parlament.

Finanční pomoc dlouho komplikovala pověst Kypru jako daňového ráje a především pračky špinavých peněz. Proto ministři financí EU (pod tlakem především ze strany Německa) podmínili její poskytnutí vyšetřením těchto obvinění provedeným nezávislou komisí. Kypr dlouhodobě obvinění z praní špinavých peněz odmítá a jeho představitelé prohlašují, že Kypr plní všechny požadavky Evropské unie na opatření k potírání praní špinavých peněz.

Času na řešení akutních problémů zbývá málo, podle některých výroků kyperských představitelů stojí stát bezprostředně před defaultem. Odráží se to i ve výši kyperského ratingu. Všechny tři nejznámější ratingové agentury dávají Kypru rating hluboko v „junk“ pásmu s negativním výhledem. A například ratingová agentura Standart&Poors navíc nedávno varovala, že by její rating CCC+ mol být letos dále snížen. Nedávno zvolený kyperský prezident Anastasiades proto varoval, že neschválení podmínek pomoci povede k chaosu.

Neochota unie angažovat se přímo při řešení problémů otevřela prostor pro Rusko, jehož banky mají s kyperskými dlouhodobě úzké kontakty. V EU se objevují obavy, že finanční pomoc Kypru bude de facto pomocí ruským oligarchům, kteří mají na Kypru uložené velké množství peněz. Podle různých zdrojů mají mít Rusové na Kypru mezi 26 – 50 mld EUR. Rusko Kypru poskytlo už v roce 2011pomoc ve výši 2,5 mld EUR a loni ho Kypr požádal o dalších 5 mld EUR.

Kyperské problémy mají dost podobné příčiny jako problémy Irska a Islandu (poměr mezi velikostí finančního sektoru a HDP je ve všech případech podobný). Stejně jako v Irsku a na Islandu je kyperský finanční sektor disproporcionálně „nafouklý“, protože Kypr je díky svým z hlediska daní a regulace velmi přátelským zákonům řadou společností využíván jako daňový ráj. Stejně jako v případě Irska je tento systém pro státy Evropské unie, jejichž podniky Kypr jako daňový ráj využívají, trnem v oku. EU bude dlouhodobě prosazovat podstatnou změnu struktury kyperské ekonomiky od přílišného podílu finančního sektoru k diverzifikovanější podobě. To nedávno potvrdil například německý ministr financí Schauble, podle kterého nemohou být kyperské problémy vyřešeny bez podstatné redukce místního bankovního sektoru.

EU chce Kypru pomoci, ale zároveň se snaží o snížení váhy finančního sektoru v Kyperské ekonomice a především o omezení role Kypru  jako daňového ráje a pračky špinavých peněz. Kypr se tomu sice snaží bránit a může při tom využít hrozbu možnou další pomocí od Ruska, ale vzhledem k jeho malé ekonomické a politické váze a akutní potřebě finanční asistence se nedá čekat, že bude jeho odpor úspěšný. Proto je vysoce pravděpodobné, že EU dosáhne svých cílů a Kypr bude postupně dotlačen k postupnému omezování váhy finančního sektoru ve své ekonomice a k obecnému zpřísňování regulace tak, aby postupně ztrácel svou atraktivitu. Tuto pravděpodobnost zvyšuje obecná snaha EU a států G20 o omezení role daňových rájů. U Kypru má právě nyní vynikající možnost tuto svou strategii účinně prosazovat. Z hlediska podniků a investorů využívajících Kypr to může znamenat podstatné změny prostředí, ve kterém působí. Z toho pro ně plyne obecně zvýšené riziko a tedy nutnost uvažovat o alternativách.

Ľuboš Mokráš, analytik České spořitelny

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.