Neděle 13. června. Svátek má Antonín.

Klinická smrt, řekl o Řecku Babiš. Zbytek EU drží optimismus

Investice 27.01.2015 | 18:54 0 Komentářů

Mluvit kvůli vysokým dluhům o klinické smrti je podle ekonomů přehnané. Další ministři financí v EU zatím věří, že se s volbami nic nezměnilo a Řecko bude dál léčit své hospodářství.

Klinická smrt, řekl o Řecku Babiš. Zbytek EU drží optimismus

Atény, Praha – Řecko je z hlediska financí v klinické smrti. Těmito slovy zhodnotil stav jihoevropské ekonomiky Andrej Babiš během setkání ministrů financí EU.

O klinické smrti mluvil v souvislosti s vysokým dluhem řecké vlády, který loni činil 175 procent tamního HDP a který kromě evropských politiků pálí hlavně Řeky. Ti si dokonce o víkendu zvolili parlament, který slíbil, že se bude snažit tyto závazky „zrušit“.

Podle ekonomů, které online deník Aktuálně.cz oslovil, ale vysoký dluh sám o sobě ještě o klinické smrti nemusí svědčit. „Třeba Japonsko má mnohem vyšší poměr dluhu k HDP než Řecko a nikdo v jeho případě o klinické smrti nehovoří,“ uvádí Lukáš Kovanda z finanční skupiny Roklen.

Podle něj byl Babišův výrok zbytečně expresivní. „Že na tom Řecko není dobře, všichni dávno vědí. Chápal bych taková slova, kdyby ministr zamýšlel ostřejším výrazivem takříkajíc otevřít světu oči. To ale není tento případ,“ myslí si Kovanda. Babiš podle něj spíše rychleji mluvil, než přemýšlel.

Podle Kamila Borose ze společnosti X-Trade Brokers se s vysokým dluhem dokážou srovnat země, které si napůjčovaly ve vlastní měně. V případě problémů jim totiž může pomoct jejich centrální banka. Pro Řecko to tedy platí částečně.

„Eurozóna je takový hybrid. Sice má vlastní centrální banku, ta se ale ještě úplně jednoznačně za dluh zemí měnové unie nezaručila. Když je problém, skupuje dluhopisy, přímo financovat státy má ale zakázané,“ vysvětluje Boros.

Nové volby nic nemění

Babiš není v Evropské unii jediným ministrem financí, který v posledním týdnu situaci v Řecku komentoval. Většina jeho zahraničních kolegů se ale vyjadřuje hlavně v duchu, že by země měla být zodpovědná a dál plnit své povinnosti.

„Jsou tu pravidla, jsou tu smlouvy. Nové volby nic nemění,“ uvedl například německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Jakékoliv osekání dluhu je podle něj vyloučené a země je právně vázaná existujícími dohodami.

Ministr financí Irska Michael Noonan vyjádřil hlavně obavu, že by škrtání dluhů v Řecku poškodilo irské daňové poplatníky. Ti by tak mohli přijít o 350 milionů eur, což je částka, kterou země půjčila Řecku na přelomu tisíciletí. Irsko se ale na rozdíl od většiny zemí eurozóny podílelo jen na bilaterálních půjčkách v letech 2010 až 2011, protože se následně samo stalo příjemcem evropské záchrany.

S nově zvolenou vládou v Řecku by měl podle Noonana každý jednat jako se sobě rovnou a respektovat ji. Zároveň doporučil, aby se v případě půjček Řecku prodloužila doba splatnosti, která se nyní pohybuje mezi lety 2032 a 2054, a aby došlo ke snížení úrokových sazeb.

„Tamní ekonomika už začala na konci minulého roku jevit známky oživení. Pokud to ale bude vypadat, že Řecko samo situaci stejně nezvládá, eurozóna je připravená diskutovat o podmínkách úvěrů,“ uvedl podle listu Helsinki Times finský ministr financí Antti Rinne. O zasedání ministrů financí EU řekl, že proběhlo v dobré náladě, a pokud jde o posouzení situace v zemi, tak se mezi účastníky neprojevil žádný svár.

Na splácení nikdo nevěří

Celková suma, kterou řecká vláda dluží, přesahuje 321 miliard eur. Více než dvě třetiny této částky připadají na země eurozóny a Mezinárodní měnový fond, které zemi v uplynulých pěti letech poskytly záchranné úvěry.

Mluvčí Koalice radikální levice (Syriza), která v Řecku vyhrála parlamentní volby, Euclid Tsakalotos řekl pro BBC, že očekávat, že Řecko plně splatí svůj obří dluh, je nereálné. „Nikdo nevěří, že je udržitelný… Zatím jsem nepotkal ekonoma, který by vám s nejhlubším přesvědčením řekl, že Řecko svůj dluh úplně splatí,“ prohlásil.

„Finanční situace v Řecku není taková, že by ji země mohla zvládnout bez dalších záchranných programů,“ říká proto podle Bloombergu rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling.

Hlavně odpovědnost

Nově jmenovaný ministr financí Řecka Janis Varoufakis přirovnal dluhové podmínky k „fiskálnímu waterboardingu“. Druhé slovo se přitom používá pro jednu z mučicích technik. Zároveň ale slibuje, že se bude snažit najít řešení, které bude dobré pro Řeky a zároveň nepoškodí irské, slovenské, německé, francouzské nebo italské věřitele.

Britský ministr financí George Osborne vyzval zástupce Syrizy, aby hlavně jednali zodpovědně.

Podle BBC ministr chápe, že se Řekové po letech ekonomického utrpení snažili najít odpověď. Zároveň však trvá na tom, že nedělním výsledkem nebyla porážka úspor, ale porážka ekonomických plánů, které nefungují.

Jihoevropská země nemá potíže jen s dluhy. „Řecko v uplynulých letech prožilo nevídaný hospodářský propad, který předčí svojí velikostí pokles americké ekonomicky během velké hospodářské krize třicátých let,“ připomíná Kovanda. To je podle něj zároveň problém, který by definici „klinické smrti“ naplňoval mnohem více než zmíněné dluhy.

Obecně lze podle něj o klinické smrti mluvit, hlavně pokud se jakákoliv země neobejde bez rozsáhlé pomoci jiných států. Dalším rizikem je třeba vysoký podíl dluhů v cizí měně na domácím HDP, dodává Boros.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.