Středa 28. července. Svátek má Viktor.

Když české firmy odejdou z Ruska, už se tam nevrátí

Investice 06.02.2015 | 07:30 0 Komentářů

Šéf Komory pro hospodářské styky se SNS František Masopust volá po vládní podpoře českého exportu.

Když české firmy odejdou z Ruska, už se tam nevrátí

Praha – Pokud se české firmy stáhnou z Ruska pod vlivem současných ekonomických problémů, pak se na tamní trh stěží vrátí. Nahradí je dravá konkurence, kterou neodradí ani sankce, ani další potíže. Myslí si to František Masopust, výkonný ředitel Komory pro hospodářské styky se SNS.

„Potřebujeme, aby vláda deklarovala, že česká ekonomika opravdu má zájem o ruský trh,“ říká Masopust v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz. Exportéři podle něj usilovně hledají způsob, jak pokračovat v rozjednaných kontraktech v Rusku a jak pomoci svým partnerům najít prostředky, které ztrácejí v důsledku finanční krize.

Evropské a americké sankce, uvalené kvůli ruskému postupu vůči Ukrajině, přitom prý zdaleka nejsou jedinou překážkou pro jejich působení.

„České firmy přicházejí o obrovské zakázky, zatímco na jejich místo nastupují firmy ze zámoří, přímo ze severoamerického kontinentu, nebo dokonce ze srdce Evropské unie. To je špatně a doplácíme na to,“ zdůrazňuje Masopust, ředitel komory, která poskytuje informační zázemí pro podnikatele se zájmem o působení v postsovětském prostoru. Sám dříve v Rusku působil jako rada – vyslanec, chargé d´affaires, zástupce velvyslance a v roce 2000 několik měsíců řídil české velvyslanectví.

Místo nás přijdou jiní

„Jde o to, vyslat signál, že česká vláda nechce, aby české firmy opouštěly ruský trh. V okamžiku, kdy ruský trh opustíme, tak jsme tam skončili. Přijdou jiní. To už tady bylo. Už jsme si to vyzkoušeli,“ připomíná situaci z devadesátých let, kdy se české firmy hromadně stahovaly z chaotického ekonomického prostoru. Trvalo pak zhruba desetiletí, než se tam opět vrátily a etablovaly.

Sankce podle Masopusta dopadají na ruské i české firmy, avšak hlavní problém vidí v extrémním propadu rublu. Začaly se odhalovat nedostatky a chyby, které se kumulovaly několik posledních let. Ruské vedení o nich vědělo a snažilo se je postupně odstraňovat, avšak ne dostatečně rychle na to, aby zabránilo vzniku situace, do které se nyní dostalo.

Přestože jsou současné vtahy mezi Evropou a Ruskem zřejmě nejhorší od konce studené války, obchody pokračují. „Značné procento západoevropských firem, včetně ze zemí EU, je navázáno na ruské odběratele. Dokud není absolutní embargo, hledá se způsob, jak udržet ekonomické vztahy, už i proto, že jiné trhy nejsou k dispozici,“ dodává.

„Expanze na jiné trhy se hledala už před sankcemi. To se týká například Ázerbájdžánu či Kazachstánu. Nikdo však české firmy nečeká s rozevřenou náručí. Pamatují si nás, ale dobré jméno je jen podpůrný faktor,“ tvrdí Masopust. Pokud se firmy stahují z trhu, vnímají je ruští partneři mnohdy jako nespolehlivé. „Rusové jsou v tom obezřetní a těžko se bude opět získávat důvěra. Raději sáhnou po partnerech z Jižní Koreje či Brazílie,“ míní.

Česko vykládá sankce přísněji

„Chraňme si vlastní kůži a ekonomiku. My přestáváme jezdit do Ruska, protože je na indexu. Jiní tam ale jezdí. Týká se to Slovinců, Slováků, Rakušanů i Američanů. Některé české firmy nesmí exportovat do Ruska, zatímco tentýž materiál exportují jiné firmy, včetně členských zemí EU,“ tvrdí. Výklad sankčních opatření v Česku je podle něj mnohdy přísnější než v jiných státech Evropské unie. Firmy se i proto dožadují vládní podpory pro ochranu svého byznysu v Rusku.

Komora pro hospodářské styky se SNS iniciovala v polovině ledna setkání zástupců zhruba 140 českých firem, které sdružuje, se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, České exportní banky či pojišťovny EGAP. Diskutovali společně s Hospodářskou komorou ČR a Svazem průmyslu a dopravy a doporučili ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi, aby informoval vládu o zájmu českých exportérů pokračovat v obchodně-ekonomické spolupráci s ruskými partnery.

„Vzešla z toho určitá výzva o tom, že je nezbytné veřejně deklarovat vládní podporu pro setrvání českých firem na ruských trzích i pro rozvoj spolupráce s ruskými regiony. Našli jsme pozitivní odezvu,“ říká Masopust. Podle něj právě díky této iniciativě byla na ministerstvu průmyslu a obchodu ustavena komise, která se situací zabývá. „Dospělo se ke konsensu zainteresovaných ministerstev a dohodlo se, že budeme pokračovat v jednání česko-ruské mezivládní komise. S tím souhlasilo i ministerstvo zahraničí. Komise má důležitou úlohu v rozvoji obchodu a spolupráce mezi ČR a Ruskem. Je tady signál určitého zlepšení,“ míní.

Odhad škod neexistuje

Současná situace zahraničních firem v Rusku je podle Masopusta komplikovaná, nikoli však neřešitelná. Dopad na firmy je přitom různý. Některé řeší milionové ztráty, další jen nejistou perspektivu s budoucími kontrakty. V Rusku nyní údajně působí stovky českých firem a není jasné, jaké celkové ztráty utrpěly. „Žádná přesná evidence neexistuje. Komora má asi 150 členů, avšak to je jen zrnko v pískovišti,“ upřesňuje.

Podle Masopusta je Rusko navzdory současným problémům vnímáno exportéry jako perspektivní teritorium. Přitahuje je zejména díky rozsahu a potenciálu. „Do Evropské unie se nám asi stěží podaří zásadně zvýšit export. Jedině že by země EU zvýšily export do Ruska a my bychom pak byli zase subdodavatelé, kteří by na tom vydělali, sice málo, ale aspoň něco,“ říká.

Podotýká ale, že se tam tlačí velké množství zájemců. „Ruský odběratel si má z čeho vybírat. Velkou aktivitu vyvíjejí západoevropské firmy, ale také čínské či jihokorejské. „Pro ně je to dárek, který jim nabízíme. Vzniklé mezery se zaplňují daleko rychleji než počátkem tisíciletí, kdy české firmy po několikaletém výpadku znovu dobývaly ruský trh. „Expanze je nyní daleko dravější. Do bot totiž teče nejen nám,“ dodává Masopust.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.