Už ve čtvrtek dá důchodová komise koaliční vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL první komplexnější doporučení, jaké změny udělat v důchodovém systému České republiky.
Bude mezi nimi pravděpodobně i návrh, aby lidé, kteří vychovávají děti, platili nižší důchodové pojištění. Takové je jedno z doporučení pracovního týmu spadajícího pod důchodovou komisi, který vede Otakar Hampl, ekonom specializující se na rodinnou ekonomii.
Jaký je ideální důchodový systém podle Otakara Hampla?
Otakar Hampl: Především je potřeba zajistit další zdroje pro současný průběžný systém. V mnoha evropských zemích je systém financován nejen z pojistného, ale také z daní. Dále je potřeba spravedlivě zohlednit zásluhy rodin s dětmi. Bez dětí a nové generace ten systém jednoduše nebude fungovat. A to nejenom důchodový systém, ale také zdravotní systém a celé veřejné finance. Problém by měla celá naše ekonomika. Dítě je v tomto smyslu investice, která má i výsledné výnosy.
A.cz: Proč je důležité zakotvit děti jako investici?
REKLAMA
Koruna vložená do dítěte by měla mít stejné postavení jako koruna vložená do investice firmy. Firmy mohou investice odepisovat v rámci nákladů, stejně tak by měli náklady na děti z daní odepisovat rodiče. To se samozřejmě týká i pojistných odvodů. Náklady na děti a investice do nové generace představují reprodukci lidského kapitálu – tím nejsou jen schopnosti a znalosti, ale i člověk jako celek. Naše společnost se na dítě nyní dívá, jako kdyby to byla spotřeba, jako by to byl koníček, hobby. Tak to dnes vnímají daňové zákony. Nebo jako na sociální případ – když nedosáhnete na určitý příjem, dostanete dávky.
A.cz: Podstata problému s důchody je podle vás v tom, že děti dnes v systému nejsou dostatečně zohledněné?
Je to celosvětový problém. Jakmile se někde zavede důchodový systém, tak se tam dříve či později postupně začne rodit méně dětí. Posledním příkladem může být Brazílie, dříve země s velmi vysokou porodností. Dobře to mají naopak ošetřené ve Francii. Tam mají jednak jiný poměr pojistného a daní. Příjem domácnosti dělí počtem jejích členů – první dvě děti přitom počítají za půl. Rodiny s dětmi tam proto platí nižší daň z příjmů, i když mohou mít vyšší příjem. Výsledkem je, že Francie má nyní vyrovnanou porodnost, zatímco Česko je na tom výrazně hůře. S rostoucím počtem osob, které živíte, se rychle propadáte do chudoby, i když můžete mít poměrně slušný příjem. Současné daňové slevy v Česku jsou nedostatečnou motivací. Jsou totiž stanoveny pevnou částkou. Pro rodinu s vyšším příjmem to postupně výrazně ztrácí význam. Sleva na dítě je navíc poloviční, než jaká je na dospělého, náklady jsou přitom zhruba stejné. Nyní s ohledem na státní rozpočet není možné toto všechno narovnat. Musíme se ale postupně posouvat tímto směrem.
Více na Aktuálně.cz
