Jak nafouknout záchranné fondy a přežít řeckou stávku

Trhy jsou extrémně citlivé na jakékoliv nové informace z diplomatických jednání před summitem. Včera pozdě večer zareagovaly akcie euforicky na zprávu britského deníku Guardians o tom, že Německo s Francií chtějí navýšit palebnou sílu záchranného fondu (EFSF) až na 2 biliony EUR. Oproti dnešku by to znamenalo zhruba z pěti-násobení (z 440 mld. EUR).

^REKLAMA

Záchranné zdroje
by nebyly navýšeny novými příspěvky členských zemí, ale změnou fungování záchranného fondu. Ten by přímo nedolíval peníze do problematických zemí, ale pouze ručil (jako pojišťovna) za 20-30 % nově vydaného dluhu těchto zemí. S nadějí, že to samo o sobě problematickým zemím pomůže. To si lze možná představit v případě Itálie, eventuálně Španělska.

^REKLAMA

Na druhou stranu těžko uvěřit, že záruka 20-30 % za nově emitovaný dluh bude stačit investorům v Řecku nebo v Portugalsku. Současně se výše zmíněný trik dá těžko použít pro nafouknutí záchranných prostředků na pomoc bankám. Dnes ráno agentuře Reuters jiné zdroje spekulace Guardianu vyvrátily, a tak není jasné, v jakém bodě v tuto chvíli jednání jsou.

Dohodnout navýšení palebné síly EFSF do neděle bude každopádně tvrdý oříšek. Stejně jako druhý záchranný balík pro Řecko. Především bude složité vyjasnit si mechanismus doplnění kapitálu do evropských bank, kterým bankám pomoci ze společných zdrojů a kterým ze zdrojů národních.

Zvlášť, když finální dohoda kritickým způsobem dopadne na ratingové hodnocení všech zemí. Snížení španělského ratingu a varování před snížením francouzského situaci rozhodně nepomáhá. Stejně jako 48-hodinová generální stávka v Řecku v předvečer hlasování parlamentu o nových úsporných opatřeních. Řecká média navíc začínají spekulovat o možném vypsání předčasných voleb po nedělním summitu EU. Na periferiích eurozóny tak bude ještě hodně živo.

Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny