Čtvrtek 09. července. Svátek má Drahoslava.

Írán vrací úder a útočí na americké základny. Ropa a zlato zdražují

Vývoj ekonomiky 08.01.2020 | 15:07 0 Komentářů

Bezpečnostní situace na Blízkém východě se v průběhu včerejší noci opět výrazně zhoršila v reakci na íránský raketový útok proti americkým vojenským základnám v Iráku. Ten přišel jako odplata za zabití elitního generála Sulejmáního a na globálních trzích se okamžitě projevil nárůstem nejistoty a útěkem do bezpečných přístavů (cena zlata je tak například nejvýše od roku 2013). Prudkým růstem o více než pět procent reagovala na útok také ropa, aby dnes ráno část zisků odmazala a vrátila se zpět pod 70 USD/barel. 

Další vyostření konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem dává tušit, že geopolitika zůstane i v tomto roce nevyzpytatelnou proměnou, se kterou musí (nejen) globální ropný trh počítat. Včerejší íránská odveta totiž rozehrává nebezpečnou partii, v níž každá další odplata zvyšuje riziko horkého konfliktu. A přestože můžeme v současné chvíli (a bez znalosti bližších detailů) pouze spekulovat o tom, v jakém duchu se ponese americká reakce, s ohledem na rozsah a intenzitu íránského útoku bude mít Donald Trump na stole bezpochyby i variantu razantní odpovědi.

Z pohledu ropného trhu je nyní zásadní, že navzdory rostoucímu napětí na fyzickém trhu (jak potvrzuje pohled na krátký konec forwardové křivky), nedošlo k narušení dodávek ropy. To je koneckonců hlavní důvod, proč cena ropy po prvotním šoku odepsala většinu zisků. Navíc, i pokud by došlo k časově omezenému výpadku produkce (v rozsahu zářijového útoku na saúdské kapacity), ropný trh by měl být – díky existenci robustních nabídkových polštářů (volné produkční kapacity OPEC, strategické zásoby ropy) – schopen situaci zvládnout bez vážnějších otřesů.

Zcela jiný scénář by pochopitelně představoval ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy a Íránem. Ten by totiž bezprostředně ohrozil (přinejmenším) produkční kapacity Iráku (4,7 mil. barelů denně) a Íránu (2,2 mil. barelů denně), které dohromady představují přibližně sedm procent globální nabídky. Jak extrémní je aktuálně tento scénář, tedy zda i nadále přetrvává neochota USA a Íránu vstoupit do otevřeného válečného konfliktu, bude jasnější v nejbližších dnech.

Dominik Rusinko
Analytik ČSOB

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.